Čas od času se to tak nějak samo od sebe vyvine, že se zadaří napsat povedený článek na zajímavé téma a po čase se to opět vrátí jako dobře hozený bumerang. Při bádání ve zdrojích zjistíte, že téma je širší, zaslouží si a i snese – z pohledu čtivosti – dalších pár zajímavých odstavců. A aniž byste měli přesný záměr nebo plán, jednoho krásného rána – pokud jste ranní ptáčci, nebo během jedné vlahé noci, pokud se práci věnujete jako typická sova v době, kdy ostatní ptáčci spí – zjistíte, že píšete seriál. Mně se to přihodilo s tématem spánku, loni koncem ledna jsem se vás ptal, jestli spíte dobře a v druhém pokračování to byla dokonce již výzva, abyste poslali svou insomnii spát. Ve třetí části jsem se rozepsal o zvířecí klasifikaci lidských chronotypů. Čtvrtý díl našeho nepravidelného seriálu byl věnován důležitosti kvality spánku pro kvalitu našeho života. V pátém dílu jsme slavili Světový den spánku, v dalším pokračování jsme si posvítili na to, kdy spát a kdy vstát. Sedmou část našeho seriálu jsme věnovali několika méně známým způsobům, jak rychle navodit spánek. V osmém dílu jsme řešili vliv úplňku na náš spánek, deváté pokračování bylo cvičením metody 4-7-8. Jubilejní desáté pokračování bylo pátráním po tom, jestli může změna času na zimní ovlivnit náš spánek. 

Jedenáctý díl jsme věnovali různým důvodům nespavosti,  v další části jsme zkoumali, jestli může mít spánek vliv na naše kardiovaskulární zdraví.   

 Dnešní pokračování věnujeme jedné z poruch spánku, záhadné, zřídkavé až vzácné, zvláštní a rizikové – narkolepsii.

Neobvyklá spánková porucha

Narkolepsie patří mezi poruchy spánku a její hlavní charakteristikou je extrémní ospalost během dne a náhlé usínání, mnohdy ve zcela nečekaných situacích. Lidé trpící narkolepsií mají často i problém zůstat vzhůru delší – pro ostatní běžnou – dobu bez ohledu na okolnosti. Narkolepsie může způsobovat vážné narušení každodenního režimu a představuje i vážné riziko úrazů spojených zejména s pády.

Narkolepsie je zařazena v aktuálním vydání Mezinárodní klasifikace nemocí ICD-11, vydávané Světovou zdravotnickou organizací mezi poruchami spánku a bdění, ve skupině poruch hypersomnolence. Samozřejmě nesmí chybět ani v aktuální třetí edici Mezinárodní klasifikace poruch spánku ICSD-3-TR.  A do třetice narkolepsii nalezneme i v aktuálním pátém vydání diagnostického a statistického manuálu duševních onemocnění DSM-5-TR.

Rizikové onemocnění

Narkolepsie negativně ovlivňuje schopnost mozku mít pod kontrolou cykly spánku a bdění. Při narkolepsii není nejrizikovější spánek samotný, ale to, jakým způsobem spánek člověka během dne doslova přepadne, prakticky kdykoli a kdekoliv. Což má neblahý vliv na každodenní fungování.

Kromě absence schopnosti plnit povinnosti a konat běžné, každodenní úkony taky reálně hrozí, že například usnete při činnosti, která vyžaduje vaši bdělost a soustředění. Kupříkladu za volantem nebo při řezání dřeva na otop. A upadnete do spánku v okamžiku a obvykle způsobem, který úplně paralyzuje tělo.

Dvěma ze čtyř klíčových příznaků narkolepsie jsou totiž neočekávaná ztráta kontroly svalů – kataplexie, často mylně považována za mdloby a dočasná spánková paralýza – neschopnost pohybu a mluvení.

Takže kromě zásadního a často až dramatického negativního ovlivnění každodenní, běžné rutiny a narušení všech aspektů života může narkolepsie vyústit k nehodám, zraněním a jiným nebezpečným situacím. Ty mohou ohrozit zdraví či život nejenom člověka narkolepsií trpícího, ale i kohokoliv, kdo se nachází v jeho blízkosti.

Toto vzácné, bohužel často nedostatečně diagnostikované nebo vůbec nediagnostikované chronické onemocnění trápí v Evropě přibližně jednoho z 2000 lidí. Je to ale odhadovaná prevalence, protože narkolepsie je často nerozpoznána nebo nesprávně diagnostikována.

 

Příznaky narkolepsie

Ve většině případů je prvním charakteristickým symptomem nadměrná až ochromující denní ospalost. Signifikantním příznakem je abnormální REM spánek, narkoleptici i během krátkého denního spánku upadají rovnou do REM fáze spánku, což se v noci při běžném nočním spánku děje až přibližně 90 minut po usnutí.

Další příznaky mohou začít samostatně nebo v kombinaci během měsíců nebo i let po nástupu denního spánku. Popsány jsou velké individuální rozdíly ve vývoji, závažnosti a pořadí výskytu dalších klíčových příznaků: kataplexie, spánkové paralýzy a hypnagogických halucinací.

Ale jenom 20-25 % lidí trpících narkolepsií má všechny čtyři hlavní příznaky. Nadměrná ospalost obecně přetrvává během celého života, spánková paralýza a hypnagogické halucinace však nemusí narkoleptiky trápit celý život.

Kataplexie

• epizodická ztráta svalové funkce zejména během náhlého intenzivního emočního prožívání radosti, hněvu, nadšení či překvapení
• kataplektické záchvaty bývají často téměř neviditelné – podlomení nohou, pokles čelisti, očních víček nebo hlavy
• závažnější případy kataplexie mohou vést i k několikaminutové totální ztrátě svalové kontroly, kdy zkolabuje celé tělo, pohyb a řeč jsou buď obtížné nebo zcela nemožné, i když nedochází ke ztrátě vědomí

Dočasná spánková paralýza

• projevuje se krátkodobou neschopností pohybovat končetinami, nebo hlavou a mluvit
• epizody se obvykle vyskytují v době usínání a probouzení a jsou velmi krátké
• mohou trvat několik sekund nebo minut a když se dějí poprvé, můžou narkoleptika vyděsit, nejsou ale nebezpečné

Hypnagogické halucinace

• jsou přítomné na začátku nebo konci spánku
• charakterizovány jsou jako živé, často děsivé snové zážitky
• projevují se ve formě zrakových nebo sluchových vjemů

Další příznaky narkolepsie

• nepravidelné epizody spojené s únavou, deficitem energie, vyčerpaností, neodolatelným nutkáním spát a neschopností odolat spánku
• narušení vzorců nočního spánku s častým probouzením a delšími časovými úseky noční bdělosti
• dlouhodobá insomnie
• deprese
• potíže s koncentrací
• problémy s pamětí
• závratě po probuzení
• syndrom „neklidných nohou“
• spánková apnoe

 

Je možné narkolepsii léčit?

Přestože se nám narkolepsie může jevit jako další ze „civilizačních onemocnění“ tohoto tisíciletí, poprvé ji popsal francouzský lékař a neuropsychiatr Jean-Baptiste-Édouard Gélineau již v roce 1880. Onemocnění vymyslel i název, když spojil řecká slova νάρκη (narkē) – necitlivosť a λῆψις (lepsis) – útok.

Příčiny narkolepsie však nejsou přesně popsány do dnešního dne.

Vědci předpokládají, že narkolepsie 1. typu – s kataplexií – je spojena s nízkými hladinami hypokretinu-orexinu, neurotransmiteru hrajícího důležitou roli při regulaci spánku. Dalšími příčinami narkolepsie 1. typu mohou být i genetické faktory, porucha se vyskytuje v rodinné anamnéze až v 10 % případů. Přesné příčiny narkolepsie 2. typu – bez kataplexie – nejsou známy.

Narkolepsie se může vyskytnout u mužů i žen v jakémkoliv věku, i když typický nástup symptomů se vyskytuje během dospívání a v rané dospělosti.  Narkolepsie má tendenci zůstat celoživotním, chronickým stavem. I když se povaha a závažnost symptomů mohou v průběhu času měnit, porucha není progresivní, příznaky se tedy časem nezhoršují.

Protože nejsou známy příčiny narkolepsie, neexistuje kauzální léčba tohoto onemocnění. Léčba je symptomatická – zmírňující konkrétní symptomy konkrétního člověka trpícího touto vzácnou poruchou. Kromě medikamentózní symptomatické léčby mohou být součástí terapie i strategie modifikace spánkového režimu.

Pokud máte pocit, že patříte k několika tisícům Čechů a Češek, kteří zřejmě narkolepsií trpí, buďte v klidu. Navzdory tomu, že přesné příčiny tohoto vzácného onemocnění nejsou zatím objasněny, diagnostické postupy jsou důkladně přepracované. Samozřejmě nemáme na mysli samodiagnostiku, diagnostika narkolepsie a všech ostatních poruch spánku a bdění je práce pro experty na spánkovou medicínu – somnology.

Klidný a zdravý spánek přeje

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels, unsplash