Čas od času se to tak nějak samo od sebe vyvine, že se zadaří napsat povedený článek na zajímavé téma a po čase se to opět vrátí jako dobře hozený bumerang. Při bádání ve zdrojích zjistíte, že téma je širší, zaslouží si a i snese – z pohledu čtivosti – dalších pár zajímavých odstavců. A aniž byste měli přesný záměr nebo plán, jednoho krásného rána – pokud jste ranní ptáčci, nebo během jedné vlahé noci, pokud se práci věnujete jako typická sova v době, kdy ostatní ptáčci spí – zjistíte, že píšete seriál. Mně se to přihodilo s tématem spánku, loni koncem předloňského ledna jsem se vás ptal, jestli spíte dobře a v druhém pokračování to byla dokonce již výzva, abyste poslali svou insomnii spát. Ve třetí části jsem se rozepsal o zvířecí klasifikaci lidských chronotypů. Čtvrtý díl našeho nepravidelného seriálu byl věnován důležitosti kvality spánku pro kvalitu našeho života. V pátém dílu jsme slavili Světový den spánku, v dalším pokračování jsme si posvítili na to, kdy spát a kdy vstát. Sedmou část našeho seriálu jsme věnovali několika méně známým způsobům, jak rychle navodit spánek. V osmém dílu jsme řešili vliv úplňku na náš spánek, deváté pokračování bylo cvičením metody 4-7-8. Jubilejní desáté pokračování bylo pátráním po tom, jestli může změna času na zimní ovlivnit náš spánek. 

Jedenáctý díl jsme věnovali různým důvodům nespavosti, v další části jsme zkoumali, jestli může mít spánek vliv na naše kardiovaskulární zdraví. Následující pokračování jsme věnovali jedné z poruch spánku, záhadné, zřídkavé až vzácné, zvláštní a rizikové – narkolepsii. Ve 14. dílu našeho seriálu jsme řešili, co s námi a naším spánkem dělá noční práce. Dubnové pokračování hledalo odpovědi na otázku, jaký vztah může mít spánek a demence související s věkem.  

Letní díl našeho seriálu zkoumal nuance spojitosti spánku a orgasmu. 

Ve 17. loňském pokračování jsme se zamýšleli nad vlivem spánku na ukládání tuku v našich tělech. Další část našeho nepravidelného seriálu byla věnována spánkové apnoi.

V prvním letošním dílu jsme si zopakovali zásady spánkové hygieny. 

Dnes se zahloubíme do vztahu insomnie a citlivosti na bolest.

Nejenom chroničtí nespavci a nespavkyně, trpící některou z poruch spánku, ale všichni, kdo se zle vyspali si určitě pamatují, jak se cítí poránu. Rozbiti na nesourodé tupé střípky jako umělá sklenička z NDR v Pelíšcích.

Možná i vaše babička měla v oblibě průpovídku: „Kdo zle lehne, zle i vstane!“ a kdyby to bylo jenom o tom uléhání vstávání…My ale musíme nevyspaní do nekrásy fungovat celý den. Což je eufemisticky napsáno poněkud obtížné – nejenom fyzicky, ale i kognitivně…

A máte taky pocit – když se nedobře vyspíte – že vás všechno bolí jaksi víc, než by mělo? Inu není to jenom pocit. Spánková deprivace totiž naši citlivost na bolest zvyšuje, nebo možná až násobí.

Proč se nám to děje?

Lidé trpící spánkovým deficitem nebo spánkovou deprivací běžně trpí bolestmi těla, hlavy, zad, migrénami. A mnozí pociťují a zažívají i chronické bolesti.

Vědecký tým z Massachusetts General Hospital v Bostonu si před pár lety dal za cíl prozkoumat, proč je to tak a jakou souvislost mají bolest, citlivost na bolest a spánková deprivace. Vědci a vědkyně si položili otázky:

Jak může narušení spánku zhoršovat bolest? Jaká je příčina korelace mezi nedostatkem spánku a bolestí?

Odpovědi a závěry své studie publikovali v žurnálu Nature Communications.

Hyperalgezie a nedostatek spánku

Již předcházející vědecký výzkum i klinické důkazy naznačovaly, že chronické narušení spánku podporuje bolest. Což je i v souladu s běžnou životní zkušeností všech, trpící hyperalgezií, dokonce již po jediné noci se spánkovou deprivací.

Hyperalgezie je stav charakterizován:

• přehnanou nebo zvýšenou citlivostí na bolest
• sníženým prahem pro bolestivé podněty
• bolestí pociťovanou mnohem silněji nebo déle, než by běžně odpovídalo její příčině
• vnímáním běžných bolestivých podnětů intenzivněji, než je obvyklé
• pociťováním i mírného podnětu, který by měl způsobovat jen slabou bolest, jako velmi bolestivého

Experti a expertky mají klinické, empirické i epidemiologické důkazy souvislosti mezi narušeným spánkem a bolestí. Navzdory tomu ale nebyly objasněny mechanismy, kterými chronické narušení spánku může vyvolat hyperalgezii.

Může za to neurotransmiter NADA

Bostonští vědci a vědkyně ve své studii realizované v roce 2023 na laboratorních myších navázali na předcházející výzkum. A podařilo se jim doposud neznámy mechanismus objevit. Identifikovali neurotransmiter sehrávající zásadní roli ve vztahu chronické bolesti a nedostatku spánku.

Závěry studie jsou jednoznačné:

• hyperalgezii způsobují nízké hladiny neurotransmiteru N-arachidonoyldopamín (NADA) v oblasti mozku s názvem talamické retikulární jádro (TRN)
• tyto nízké hladiny jsou způsobeny nedostatkem spánku

Spoluautor studie Shiqian Shen zhodnotil výsledky a závěry pro Science Daily takto:

„Poskytujeme mechanismus, který popisuje, jak narušení spánku vede k přehnané bolesti, což naznačuje, že využití endokanabinoidního systému by mohlo prolomit začarovaný kruh mezi bolestí a ztrátou spánku.“

Můžeme tedy v noci klidně spát a přes den bezbolestně fungovat?

Kéž by tomu tak bylo…Necelé tři roky od publikování studie zatím nenastal průlom v léčbě hyperalgezie způsobené spánkovou deprivací.

Identifikace příčiny a mechanismu vztahu spánkového deficitu a hyperalgezie je ale solidním rámcem dalšího výzkumu zaměřeného na léčbu chronické bolesti. Autoři studie zdůrazňují, že jejich zjištění poskytují další důkaz, že chronická bolest je mnohostranný stav a její léčba vyžaduje multidisciplinární přístup.  

V každém případě ale již víme, že insomnia, spánková deprivace nebo nedostatek spánku přímo generují zvýšenou citlivost na bolest. Což kromě jiného znamená, že když se nám podaří najít a eliminovat příčinu naší nespavosti, nebudeme tací ubolení.

Samozřejmě, dělejme to s pomocí somnologů a somnologiček a taky specialistů a specialistek dalších medicínských oborů, kteří mají zdravý spánek v náplni práce.

Pokojné noci a bezbolestné dny přeje

Ján Schneider

Foto: unsplash