Dopřejete si v pracovním čase aktivní mikropřestávky?
Máte taky sedavé zaměstnání a v zájmu svého fyzického i psychického zdraví si ordinujete pravidelné přestávky na „protáhnutí“ těla i mysli? Pokud ano, tak jistě víte, že děláte dobře.
Samozřejmě, s mírou, aby se nám přestávky nezvrhli do prokrastinace a neztratily svůj prvotní smysl: zvládnout bez fyzické i psychické újmy a zároveň co nejefektivněji a nejlépe svou práci.
Jak ale přestávky dávkovat, časovat a taktovat? Jsou lepší ty klasické z éry počátků průmyslové revoluce, kupodivu poměrně životaschopně přeživší do dnešních časů? Tedy půlhoďka na rychlý oběd a když tlačí akutní potřeba, 5 minut na toaletu?
Anebo je ideální „maňána“ systém poledních několikahodinových siest, aplikovaný v některých evropských a iberoamerických zemích? Nebo něco mezi tím? či nějaký jiný funkční a fyzickému i duševnímu zdraví prospěšný koncept?
Jistě, jedním z klíčových faktorů aplikace kterékoliv metody nebo koncepce přestávek i to, co zaměstnavatel dovolí a co ne…
Žijeme ale v době, kdy mnozí z nás pracují pro sebe a sami za sebe, takže jsme v principu pány a paními svého pracovního času, včetně přestávek.
Každému a každé, kdo si může dovolit luxus svobodného plánování svého pracovního času se určitě osvědčil jedinečný, individuálně nastavený systém přestávek.
Slyšeli jste ale o konceptu aktivních mikropřestávek? A co na něj říká věda?
Aktivními mikropřestávkami k fyzické a duševní pohodě
Takhle nějak by mohl znít slogan propagující vědeckou práci expertů a expertek z Centra pro ergonomickou analýzu a výzkum (CEAR) Utica College v New Yorku.
Před čtyřmi léty publikovali systematickou přehledovou studii s názvem Dopady aktivních mikropřestávek na fyzickou a duševní pohodu kancelářských pracovníků.
Cílem studie bylo lépe definovat koncept aktivních mikropřestávek a určit důkazy pro jejich využití v praxi prostřednictvím kvalitativní syntézy literatury v systematickém přehledu.
Výsledky, závěry a doporučení
Průměrný člověk stráví sedavým chováním 8 až 9 hodin denně, většinu tohoto času na pracovišti. Lidé se sedavým zaměstnáním jsou vystaveni vyššímu riziku různých patologií, které můžou mít celoživotní dopad na zdraví.
- počet hodin strávených sezením pozitivně koreluje s rizikem diabetu, obezity, kardiovaskulárních onemocnění a dokonce i předčasné úmrtnosti
- muskoskeletární poruchy – zejména krku, horních končetin a dolní části zad – jsou globálně nejčastějšími zdravotními problémy souvisejícími s prací
- muskoskeletárními poruchami trpí kolem 20 až 60 % lidí se sedavým zaměstnáním
- kromě fyzické patologie jsou účinky sedavého chování spojovány s negativními duševními důsledky, včetně deprese, snížení kognitivních funkcí, zvýšení rizika demence a celkové nižší kvality života
Koncept aktivních mikropřestávek je spojen s několika benefity
- aktivní mikropřestávky – tedy 2 až 3 minuty lehké aktivity každých 30 minut sedavé práce – mohou mít potenciál nejenom znížit muskoskeletární nepohodlí
- zařazení aktivních mikropřestávek do pracovní rutiny může zlepšit i kardiometabolické markery
- přínosem aktivních mikropřestávek může být i zmírnění únavy a stresu během pracovního dne
Výsledky tohoto systematického přehledu tedy mohou podpořit použití krátkých aktivních mikropřestávek, díky jejich pozorovaným duševním a fyzickým přínosům.
A co je neméně důležité: bez negativního dopadu na produktivitu na pracovišti. Naopak, aktivní mikropřestávky vedou ke zlepšení kvality práce, její efektivity a produktivity.
Experti a expertky doporučují všem – zaměstnavatelům i zaměstnancům a zaměstnankyním v sedavých pracovištích – aby aktivní mikropřestávky považovali za životaschopné a snadno proveditelné řešení.
Vědci a vědkyně nezapomněli zdůraznit, že „aktivní mikrobreak“ by měl nabídnout něco stimulativnějšího a dynamičtějšího než jenom stání a protahování se. Anebo vyložení nohou na stůl.
Jak s aktivními mikropřestávkami naložíme, když je v zájmu fyzického i duševního zdraví zařadíme do své pracovní rutiny, je samozřejmě na každém a každé z nás.
Někdo se za těch pár minut v klidu projde polít sukulenty, další si dá krátký strečink, zacvičí asánu, jiný možná dá několik úderových sekvencí do boxerského pytle…
V každém případě nám aktivní mikropřestávky mohou mnohostranně pomoci.
Ján Schneider
foto: pixabay, pexels