Insomnia XVIII: opravdu může být chrápání nebezpečné?

 Insomnia XVIII: opravdu může být chrápání nebezpečné?

Čas od času se to tak nějak samo od sebe vyvine, že se zadaří napsat povedený článek na zajímavé téma a po čase se to opět vrátí jako dobře hozený bumerang. Při bádání ve zdrojích zjistíte, že téma je širší, zaslouží si a i snese – z pohledu čtivosti – dalších pár zajímavých odstavců. A aniž byste měli přesný záměr nebo plán, jednoho krásného rána – pokud jste ranní ptáčci, nebo během jedné vlahé noci, pokud se práci věnujete jako typická sova v době, kdy ostatní ptáčci spí – zjistíte, že píšete seriál. Mně se to přihodilo s tématem spánku, loni koncem loňského ledna jsem se vás ptal, jestli spíte dobře a v druhém pokračování to byla dokonce již výzva, abyste poslali svou insomnii spát. Ve třetí části jsem se rozepsal o zvířecí klasifikaci lidských chronotypů. Čtvrtý díl našeho nepravidelného seriálu byl věnován důležitosti kvality spánku pro kvalitu našeho života. V pátém dílu jsme slavili Světový den spánku, v dalším pokračování jsme si posvítili na to, kdy spát a kdy vstát. Sedmou část našeho seriálu jsme věnovali několika méně známým způsobům, jak rychle navodit spánek. V osmém dílu jsme řešili vliv úplňku na náš spánek, deváté pokračování bylo cvičením metody 4-7-8. Jubilejní desáté pokračování bylo pátráním po tom, jestli může změna času na zimní ovlivnit náš spánek

Jedenáctý díl jsme věnovali různým důvodům nespavosti, v další části jsme zkoumali, jestli může mít spánek vliv na naše kardiovaskulární zdraví. Následující pokračování jsme věnovali jedné z poruch spánku, záhadné, zřídkavé až vzácné, zvláštní a rizikové – narkolepsii. Ve 14. dílu našeho seriálu jsme řešili, co s námi a naším spánkem dělá noční práce. Dubnové pokračování hledalo odpovědi na otázku, jaký vztah může mít spánek a demence související s věkem.  

Letní díl našeho seriálu zkoumal nuance spojitosti spánku a orgasmu

Ve 17. pokračování jsme se zamýšleli nad vlivem spánku na ukládání tuku v našich tělech. 

A dnes se pustíme do chrápání a spánkové apnoe.

 

Taky jste svému chlapovi ochotna beze mihnutí oka tvrdit, že nechrápete a že je to přece on, kdo po nocích vydává takové zvuky, které by přehlušili dědovu cirkulárku z minulého století a probudili i šípkovou Růženku?

A on ubožák nemá šanci a povětšinou ani odvahu vysvětlit vám, že mnohé ženy nejsou v chrápání žádné výjimky? A že je sice pravda, že muži to v chrápání s přehledem statisticky vedou, což ale vůbec neznamená, že ženy chrápat již z principu prostě nemůžou?

Nechme bokem tyto prakticky neřešitelné partnerské spory – oddělené lože problém

opravdu neřeší – a pojďme si vysvětlit, proč je spánková apnoe, jejíž příznakem je i chrápání, zřejmě nejběžnější chronickou poruchou spánku.

A proč to není jenom o chrápání obtěžujícím kohokoliv, kdo je v doslechu, ale i o tom, jaké spánková apnoe přináší nonbenefity a rizika každému, kdo jí trpí. Podle dostupných údajů má spánkovou apnoi diagnostikovanou kolem 4 % mužů a asi 2 % žen. Procenta nediagnostikované populace trpící spánkovou apnoí jsou zřejmě podstatně vyšší.

Syndrom nebo diagnóza?

Když se zahloubíme do dostupné literatury popisující spánkovou apnoi, setkáme se i s tím, že je nazývána syndromem. Z laického pohledu je prakticky jedno, jestli trpíme syndromem nebo onemocněním, potřebujeme to přece diagnostikovat, řešit, léčit – samozřejmě ani v tomto případě ne svépomocně samodiagnostikou a samoléčbou – a ne kategorizovat.

Píšu o tom proto, že když máme pochybnosti a na netu narazíme na rozdílné názvosloví, nebo na informace týkající se zdraví, které nelze považovat za důvěryhodné, nemusíme hned sahat po Vademecum medici.

Úplně – a z pohledu důvěryhodnosti absolutně – postačí mrknout do aktuální Mezinárodní klasifikace nemocí ICD-11, publikované WHO. V ní nalezneme spánkovou apnoi ve skupině poruch spánku a bdění, v podskupině poruch dýchání souvisejících se spánkem, které jsou charakterizovány abnormalitami dýchání během spánku. U některých z těchto poruch může být dýchání abnormální také během bdění.

Poruchy dýchání související se spánkem se v aktuální verzi ICD-11 dělí na centrální spánkové apnoe – je jich více, dále obstrukční spánkovou apnoi a na poruchy hypoventilace – pomalé a neúčinné dýchání, nebo hypoxémie – nedostatek kyslíku v krvi, související se spánkem.

Spánková apnoe tedy není syndrom, ale porucha dýchání související se spánkem. Jde tedy o onemocnění s vlastním diagnostickým kódem.

Apnotická pojmologie

Abychom se v tom neztráceli a četli o chrápání a apnoích s porozuměním, musíme si vysvětlit základní pojmy.

  • chrápání – ronchopatie je zvukový fenomén vznikající během spánku vibrací měkkých částí horních cest dýchacích, je jedním z klíčových příznaků spánkové apnoe
  • apnoe je dočasná absence nebo zástava dýchání
  • spánková apnoe je stav, při kterém člověk zažívá opakované epizody apnoe v důsledku zúžení nebo uzavření horních dýchacích cest během spánku
  • příčinou zúžení nebo uzavření horních dýchacích cest je pokles napětí svalů podporujících dýchací cesty během spánku
  • úplné uzavření dýchacích cest – obstrukce – zastaví proudění vzduchu a způsobí apnoe
  • částečná obstrukce – hypopnoe – proudění vzduchu sníží
  • následkem apnoe nebo hypopnoe jsou epizody krátkého probuzení ze spánku, aby se obnovilo normální dýchání
  • krátkodobé zástavy dýchání opakovaně přerušují spánek a významně snižují jeho kvalitu

Příznaky obstrukční spánkové apnoe/hypopnoe

  • přerušované, nesouvislé chrápání
  • pokles kvality spánku
  • nykturie – časté noční močení
  • zhoršená bdělost
  • nadměrná denní spavost
  • kognitivní poruchy
  • ranní bolesti hlavy
  • sexuální dysfunkce

Hlavními rizikovými faktory pro rozvoj obstrukční spánkové apnoe/hypopnoe jsou věk, obezita a mužské pohlaví. Riziko nebo závažnost stavu může zhoršit užívání alkoholu nebo sedativ. Tento zdravotní stav je spájen s hypertenzí, která zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění včetně mrtvice. Lidé trpící spánkovou apnoe/hyperpnoe jsou v důsledku nadměrné denní únavy vystaveni i vyššímu riziku dopravních nehod.

Je ronchopatie spánková apnoe?

Ne, není, ronchopatie je chrápání, v ICD-11 jej nalezneme mezi specifikovanými abnormalitami dýchání. Chrápání je jeden z typických příznaků spánkové apnoe. Je to běžný – zejména u mužů a obézních lidí – zvukový fenomén vznikající během spánku vibrací měkkých částí horních dýchacích cest.

Chrápání je ve většině případů absolutně neškodný jev a může být důsledkem působení jednoho nebo i více faktorů:

  • nadváhy či obezity
  • užívání alkoholu
  • kouření
  • anatomických odchylek způsobujících zúžení horních dýchacích cest
  • užívání některých léků
  • některých onemocnění, včetně spánkové apnoe

Rozdíl mezi ronchopatií a spánkovou apnoe je zjevný: chrápání je jedním z příznaků spánkové apnoe, která je kromě přerušovaného, nesouvislého chrápání charakteristická krátkými zástavami dechu během spánku – apnotickými pauzami.

Diagnostika spánkové apnoe

Absolutní většina lékařů a lékařek, kteří se skrze svou specializaci věnují taky poruchám spánku souvisejícím s dýcháním – včetně spánkové apnoe – na prvotní diagnostiku používá monitorovací nebo screeningový přístroj. Je to taková malá šikovná „mašinka“, kterou vám váš lékař nebo lékařka půjčí na noc domů a která dokáže během spánku monitorovat zejména tyto parametry:

  • zvukové fenomény – chrápání
  • dechový průtok
  • saturaci krve kyslíkem

Skríningové metody ale nejsou odborníky a odbornicemi v oboru spánkové medicíny považovány za diagnostické metody. A jejich výsledky je nutné validovat respirační spánkovou polygrafií nebo polysomnografií.

V ICD-11 je při všech poruchách dýchaní souvisejících se spánkem důležitá poznámka:

Definitivní diagnóza vyžaduje objektivní důkazy založené na polysomnografii.

Je důležité vědět, že i expertky a experti zabývající se spánkovou medicínou u nás považují polysomnografii za „zlatý standard“ diagnostiky obstrukční spánkové apnoe.

Respirační spánková polygrafie a polysomnografie jsou diagnostické metody, kde je ambulantně, nebo ve spánkové laboratoři během noci monitorováno celé spektrum fyziologických parametrů spánku. Ty jsou následně vyhodnoceny lékařem nebo lékařkou a pokud se spánková apnoe potvrdí, je navrhnuta léčba.

Kdo nám může pomoci se spánkovou apnoí?

V „diagnostickém protokolu“ je na prvním místě všeobecný lékař nebo lékařka, kteří vás vyslechnou a prakticky udělají anamnestickou diagnostiku: zjistí, odkdy máte s chrápáním – a pravděpodobně i s apnoí – problémy, jaké symptomy pociťujete, jak dlouho to trvá. A pak vás po vyhodnocení anamnézy a příznaků pošlou za specialisty s podezřením na spánkovou apnoi.

Poruchy spánku a bdění mohou diagnostikovat a léčit nejenom somnologové a somnologičky – specialisté a specialistky na spánkovou medicínu. Je to taky v odborné kompetenci specialistů a specialistek medicínských oborů kardiologie, pneumologie, neurologie, otorinolaryngologie. Spánkovou medicínu můžeme považovat za komplexní, multidisciplinární obor, „prolínající“ se s dalšími medicínskými specializacemi.

Kromě tradičních výše popsaných oborů je pro spánkovou medicínu klíčový i přínos dalších specializací: interny, pediatrie, obezitologie, diabetologie, stomatochirurgie, ortodoncie, psychiatrie, anesteziologie, hematologie a dalších.

Diagnostika, léčba i komplikace související se spánkovou apnoe vyžadují mezioborovou spolupráci.

Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu kromě toho, že v naší republice uděluje akreditace centrům spánkové medicíny I. II. a III. typu, rovněž má k dispozici i seznam všech akreditovaných center.

Jak je možné spánkovou apnoi léčit?

Cílem léčby je snížení epizod apnoe/hypopnoe vyskytujících se během spánku, což vede ke snížení denní spavosti a dalších souvisejících příznaků a komplikací. K dispozici je několik možností:

  •  chirurgická léčba
  • konzervativní léčba přetlakovou ventilací
  • ústní zařízení udržující horní dýchací cesty během spánku otevřené
  • polohovací terapie

Experti a expertky na spánkovou medicínu se jednoznačně shodují i v tom, že významnou součástí léčby spánkové apnoe jsou změny související se životním stylem, zejména:

  • udržování optimální hmotnosti
  • vyhýbání se alkoholu a sedativům před spaním
  • léčba ucpaného nosu
  • dodržování zásad spánkové hygieny

Musíme však zapomenout na to, že nad spánkovou apnoí a chrápáním zvítězíme jenom popsanými změnami životního stylu. Jsou významnou součástí léčby, nebo chcete-li jsou vítanými doplňky léčby. Ta je ale v rukách expertů a expertek na spánkovou medicínu.

Ti naši, čeští a slovenští „spánkologové a spánkologičky“ se v dnech psaní tohoto článku, 6. až 8. listopadu sešli v Olomouci již na XXVI. českém a XXI. česko-slovenském kongresu spánkové medicíny. Kromě jiného to znamená, že spánková medicína má u nás již více než 25letou tradici.

Pokojné a zdravé noci přeje

Ján Schneider

foto: pexels, freepik

 

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *