Vše o bolesti zad XIV: opravdu za to může chlad?

Nebudeme bloudit daleko od pravdy, když napíšeme, že naše záda, hřbety, páteře a svalové partie kolem nich jsou části našich těl, které bolí zřejmě každého. Někoho občas, mnohé z nás často a žije mezi námi i hodně lidí, kteří se trápí s chronickou bolestí zad. Ruku na záda, dámy a pánové: nemůžeme si za to většinou sami?

Věřte nebo ne, ale záda nebolí nejenom všechny, kteří se hodiny kroutí jako paragrafy nebo hrbí před monitory, nad psacími stoly či nad stroji a mašinkami v práci, nebo všechny, nepřirozeně se hýbající v sedě při šoférování. Záda bolí i gymnastky, baletky a modelky navzdory tomu a paradoxně i proto, že je mají rovná jako pravítka.

A záda často bolí i naše děti a adolescenty, nejenom proto, že nosí až neúměrně těžké školní batohy, tašky a aktovky, ale i proto, že se hodiny hrbí nad školními lavicemi. A optejte se všech sportovců – rekreačních i profesionálních, ale i lidí s nadváhou či obezitou, jak jsou na tom s bolestí zad a páteří…

Máme tedy opravdu pádné důvody neotočit se bolesti našich zad zády. První část našeho seriálu byla úvodem do pestré a široké problematiky bolesti v zádech. Druhý díl jsme věnovali ploténkám, ve třetím pokračování jsme se učili správně sedět. 

Čtvrtá část našeho seriálu byla věnována vztahu stresu a bolesti zad, páté pokračování bylo o bolesti v křížové oblasti.

V prvním dílu roku 2025 jsme zjišťovali, jak jsme na tom s prevencí bolesti zad. V sedmé části jsme hledali možnosti, jak na bolavá záda během těhotenství. V osmém dílu jsme začali hledat odpovědi na otázku, co opravdu zabírá na bolest zad a tomuto tématu jsme se pověnovali i v následující části.

Jubilejní X. pokračování bylo o odblokování zablokované krční páteře.  

V první letošní části našeho nepravidelného seriálu jsme vyvraceli nejčastější mýty o bolesti zad.

Další díl jsme věnovali hledání odpovědí na otázku, jak může vnímání bolesti souviset s jejím zmírněním.

Letní pokračování bylo o bolesti kostrče.

Dnes se mrkneme na souvislost chladu a bolesti zad.

Pediatričky a dětští lékaři mají ve své hantýrce kouzelný výraz: „soplíková sezona“. Začíná po konci babího léta a končí někdy zjara, kdy už sluníčko není takové zubaté a teploty pomalu stoupají z rozmezí +- 5 C.

A přiznejme si, milé akční dámy a pánové, že i naše dospělá těla během této sezony dostávají zabrat. Nemám na mysli jenom „chřipočky“ a jiné jim podobné virózy.

Určitě se i vám stalo, že jste vyběhli poněkud nalehko třeba jenom na rychlý nákup a venku nebylo zrovna pohodových slunečních 15 stupňů. Bylo chladno jako v dobrém vinném sklepě a odnesly si to vaše záda.

Anebo jste se rozhodli přece jenom pro jistotu nařezat na zimu ještě jeden kubíček dříví a v zápalu práce jste si ani nevšimli, že se dost ochladilo. A večer vám intenzivní bolest zad již vystřelovala z křížové oblasti kudy-tudy směrem dolů i nahoru.

Je to ale opravdu tak, že nám chlad může způsobit bolest zad? A pokud ano, proč se nám to děje?

Ano, může za to i chlad

Abychom netápali a nespoléhali se třeba na to, co nám popsal soused, který jenom v košili řezal to dříví a pak dva dny protrpěl v bolestech, pojďme se mrknout, co na vztah „chlad a bolest zad“ říká věda.

Když si uděláme rešerše vědecké literatury na toto téma, narazíme na zajímavé, často „profesní“ studie. Třeba sledující zdravotní stav skandinávských stavebních dělníků, nebo horníků, kteří taky pracují v chladu. Anebo lidí pracujících v potravinářských mrazírnách.

Vědecké studie potvrzují, že vystavení nízkým teplotám a i subjektivní pocit chladu významně korelují s vyšším výskytem muskulo-skeletálních – svalově-kosterních – obtíží. Zejména bolestí bederní páteře.  

Expozice chladu prokazatelně zvyšuje riziko bolesti zad

Rozsáhlé populační i profesní výzkumy opakovaně dokládají zvýšené riziko obtíží při práci v chladném prostředí.

• kohortová studie sledující zdravotní stav 134 754 švédských stavebních dělníků prokázala zvýšené riziko lumbalgie – chronické bolesti dolní části zad – při poklesu venkovní teploty
• šetření mezi 3 530 norskými horníky zjistilo nezávislou asociaci bolestí zad jak s prací v chladu, tak s nošením vlhkého oděvu
• prospektivní studie sledující 3 843 lidí pracujících v nejsevernějších oblastí Švédska potvrdila, že vysoká pracovní expozice chladu představuje nezávislý prediktor nových případů bolesti zad i vystřelující radikulopatie – útlaku míšního nervu
• podle izraelské studie vykazovali pracovníci v potravinářských mrazírnách vystavení teplotám kolem -20 °C téměř trojnásobné riziko vzniku bolestí zad oproti kontrolám v pokojové teplotě

Významnou roli hraje také vnímání tepelného diskomfortu.

• data z norské studie Tromsø s 6 533 respondenty ukázala, že častý pocit chladu na pracovišti zvyšuje pravděpodobnost chronických muskuloskeletálních bolestí více než trojnásobně
• podobně japonská studie zkoumající fenomén subjektivní chladové citlivosti (hie) u žen nalezla statisticky významnou korelaci s chronickou bolestí dolní části zad

Proč se nám to děje?

Vědci a vědkyně ve spolupráci s lékaři a lékařkami popsali fyziologické procesy, vysvětlující propojení mezi působením chladu a rozvojem bolestivých stavů zad.

• zúžení cév vede v chladu k poklesu průtoku krve svalovou tkání, s klinickým důsledkem: ischemická bolest svalů
• svalové napětí generuje zvýšený tonus v klidu a pokles kontraktilní síly, s klinickým důsledkem: svalová únava a křeče
• důsledkem difuze – tepelně aktivovaný pohybu tekutin – je zhoršená látková výměna meziobratlových plotének, se zvýšeným rizikem hernie disku
• tuhost šlach způsobuje sníženou elasticitu a vodivost nervových vláken, což vede k náchylnosti k mechanickému poranění
• centrální senzitizace je znásobené vnímání podnětů centrálním nervovým systémem, jehož důsledkem je snížený práh bolesti a zesílená reakce na bolest

Chlad jako terapie

Zatímco působení chladu na lidský organismus vyvolává výše popsané obtíže, kontrolovaná terapie chladem může mít opačné, pozitivní efekty.

Vyznavači a vyznavačky otužování mají jasno v tom, že jejich koníček – záměrné vystavování těl chladu – má pozitivní zdravotní benefity.

A možná i vám na nějakou tu dětskou bouličku přikládala babička něco studeného. Všichni víme i to, že od bolesti hlavy nebo třeba naraženého loktu uleví pytlík s ledem nebo studený ručník nebo obklad.

Lékaři a lékařky, fyzioterapeuti a fyzioterapeuti znají terapeutické využití chladu a v praxi ho hojně aplikují.

• masáž ledem aplikovaná na bederní oblast tlumí vedení nervových vzruchů, zmírňuje svalový spasmus a přináší lokální analgetický efekt
• polské vědkyně popsali pozitiva celotělové kryoterapie při extrémních teplotách kolem -130 °C v kombinaci s kinezioterapií, které v klinickém prostředí prokazatelně redukuje intenzitu bolesti u pacientů s osteoartrózou bederní páteře

Vědci a vědkyně tedy dospěli ke konsenzu, co se vztahu působení chladu a bolesti zad týče.

Můžeme ho shrnout takto: působení chladu je jasným rizikovým faktorem pro vznik i náhlé zhoršení svalových a spinálních obtíží. A vystavení chladu prokazatelně zvyšuje riziko bolesti zad.

Popracujme tedy na prevenci a pokud nemusíme, nevystavujme se zbytečně chladu.

Pohodový podzim bez bolesti přeje

Ján Schneider

foto: pixabay, pexels