Nebudeme bloudit daleko od pravdy, když napíšeme, že naše záda, hřbety, páteře a svalové partie kolem nich jsou části našich těl, které bolí zřejmě každého. Někoho občas, mnohé z nás často a žije mezi námi i hodně lidí, kteří se trápí s chronickou bolestí zad. Ruku na záda, dámy a pánové: nemůžeme si za to většinou sami?
Věřte nebo ne, ale záda nebolí nejenom všechny, kteří se hodiny kroutí jako paragrafy nebo hrbí před monitory, nad psacími stoly či nad stroji a mašinkami v práci, nebo všechny, nepřirozeně se hýbající v sedě při šoférování. Záda bolí i gymnastky, baletky a modelky navzdory tomu a paradoxně i proto, že je mají rovná jako pravítka. A záda často bolí i naše děti a adolescenty, nejenom proto, že nosí až neúměrně těžké školní batohy, tašky a aktovky, ale i proto, že se hodiny hrbí nad školními lavicemi. A optejte se všech sportovců – rekreačních i profesionálních, ale i lidí s nadváhou či obezitou, jak jsou na tom s bolestí zad a páteří… Máme tedy opravdu pádné důvody neotočit se bolesti našich zad zády. První část našeho seriálu byla úvodem do pestré a široké problematiky bolesti v zádech. Druhý díl jsme věnovali ploténkám, ve třetím pokračování jsme se učili správně sedět. 

Čtvrtá část našeho seriálu byla věnována vztahu stresu a bolesti zad, páté pokračování bylo o bolesti v křížové oblasti.

V prvním dílu roku 2025 jsme zjišťovali, jak jsme na tom s prevencí bolesti zad. V sedmé části jsme hledali možnosti, jak na bolavá záda během těhotenství. V osmém dílu jsme začali hledat odpovědi na otázku, co opravdu zabírá na bolest zad a tomuto tématu jsme se pověnovali i v následující části.

Jubilejní X. pokračování bylo o odblokování zablokované krční páteře.  

V prvním letošní části našeho nepravidelného seriálu jsme vyvraceli nejčastější mýty o bolesti zad.

Dnes budeme hledat odpověď na otázku, jak může vnímání bolesti zad souviset s jejím zmírněním.

Každý člověk trpící chronickou bolestí zad, mnohdy marně hledající účinné metody její úlevy, by zřejmě hnal do patřičných mezí kohokoliv, kdo by mu řekl: „A nenamýšlíš si to náhodou tak trochu?“ Kdo nezažil, neuvěří…

Ale – i v tomto případě – je tu to pověstné ALE.

Šéf amerického lékařsko-psychologického vědeckého týmu Yoni Ashar z Lékařského kampusu Anschutz University of Colorado toto ALE pro magazín Science Daily definoval takto:

„Miliony lidí trpí chronickou bolestí a mnozí nenašli způsoby, jak si od bolesti pomoci, což jasně ukazuje, že v tom, jak diagnostikujeme a léčíme lidi, něco chybí.“

A položil si s kolegy otázku:

„Pomáhá terapie přepracování bolesti (PRT), slibná psychologická léčba, pacientům vnímat primární chronickou bolest jako způsobenou procesy mysli nebo mozku?“

Takto položená hypotéza byla základem vskutku zajímavého výzkumu, jejíž závěry a výsledky byly publikovány v žurnále JAMA Network Open.

Opravdu je to v hlavě?

Do studie bylo zařazeno celkem 150 dospělých lidí ve věku 21 až 70 let s chronickou bolestí zad středně závažného stupně. Účastníci a účastnice byli náhodně rozděleni do tří kontrolních skupin s různými terapiemi, aplikovanými ve výzkumném prostředí:

• s běžnou péčí
• s intervencí terapie přepracování bolesti PRT
• s léčbou podkožní placebo injekcí fyziologického roztoku

Bylo předpokládáno, že běžná péče a podkožní injekce placeba neovlivnily atribuci – připisování příčin různým vlivům – bolesti.

Intervence terapie přepracování bolesti PRT byly kombinací kognitivních, behaviorálních a somatických technik podporujících opětovné přirazení bolesti k reverzibilním příčinám souvisejícím s mozkovou činností anebo myšlením. Které považujeme ve srovnání s běžnými, respektive běžně pojmenovanými příčinami bolesti za bezpečné.

Při primární chronické bolesti zad jde obvykle o běžné přesvědčení, že znamená poškození tkáně.

Výsledkem terapie přepracování bolesti PRT je to, že bolest „zpracujeme“ jinak, přepracujeme její vnímání, přehodnotíme ji. Nepovažujeme ji za důsledek „fatální“, nebezpečné, bolestivé fyziologické příčiny. A jsme ochotni uznat, že pociťování bolesti může být výsledkem procesů mozkové činnosti. Které považujeme za méně hrozivé.

Nová psychologická metoda léčby bolesti PRT tedy prezentuje primární bolest jako něco, co můžeme popsat jako „falešný poplach“ poškození tkáně, který lze zvrátit.

Dovolím si předpokládat, že výsledky zřejmě překvapily i samotné autory studie.

Zřejmě je to zejména v hlavě

Hodnocení a vnímání bolesti samozřejmě „v hlavě“ je. Ale trošičku jinak, jak jsme možná předpokládali: Není to úplně tak, že chronickou bolest zad si jenom namlouváme a prakticky neexistuje.

Výsledky výzkumu sice nemůžeme interpretovat jako převratný průlom v léčbě bolesti, ALE:

• ve skupině léčené tradičně hlásilo zmírnění bolesti 20 % lidí
• stejné to bylo i při „léčbě“ bolesti placebem, úlevu od bolesti nebo žádnou bolest hlásilo 20 % lidí
• ve skupině s léčbou PRT to ale byly až dvě třetiny

Jistě, že diskutabilní je i druhá, placebová skupina a když se nad tím zamyslíme, tak i první. A obě podporují výsledky třetí skupiny: bolest je zřejmě zejména někde v hlavě.

Protože fakt, že 20 % lidí zaberou na chronickou bolest zad léky a stejnému počtu uleví do bolesti „lék“, který lékem není, nemá zřejmě jiné vysvětlení. Než že je to v hlavě.

Inu a když téměř 67 % lidí po absolvování terapie PRT svou chronickou bolest zad přehodnotí, překlasifikuje a vědomě uzná, že souvisí s mozkovými procesy a necítí ji, tak je to taky v hlavě.

Spojení mozku a bolesti je zásadní

Toto může být jeden z klíčových závěrů popsaného výzkumu. Spojení mozku a bolesti při jejím hodnocení – nebo přehodnocení, chcete-li – je zásadní bezesporu.

Vliv různých přesvědčení o bolesti na chronickou bolest, nejenom na její vnímání, ale i na „intenzitu její bolestivosti“ není v medicíně nebo psychologii žádná terra incognita. Je to vcelku přebádané území, známé jsou kupříkladu jako jeden z extrémů katastrofizace bolesti, a na opačné straně třeba přijetí bolesti.

Příčinné přisuzování symptomů bolesti pacienty ale bylo dosud prozkoumáno málo. A přisuzování chronické bolesti zad poškození tkání u pacientů často není přesné.

Výsledky popsaného výzkumu to ale můžou změnit.

„Naše studie ukazuje, že diskuse o přisuzování bolesti s pacienty a pomoc jim pochopit, že bolest je často „v mozku“, může pomoci bolest zmírnit. Často se rozhovory s pacienty zaměřují na biomedicínské příčiny bolesti. Role mozku se málokdy diskutuje. Tímto výzkumem chceme pacientům poskytnout co největší úlevu tím, že prozkoumáme různé léčebné postupy, včetně těch, které řeší mozkové faktory chronické bolesti,“ řekl pro portál CuraMorbus šéf výzkumného týmu Yoni Ashar.

Nemůžeme ale předpokládat, že léčbu chronické bolesti, včetně bolesti zad kompletně přeberou psychologové a psycholožky. A určitě se nestane ani to, že některé lékařské specializace věnující se bolesti zaniknou a farmafirmy produkující léky proti bolesti začnou jedna po druhé krachovat.

V každém případě ale již víme, že bolest je často v hlavě. I ta chronická bolest zad.

 

Pohodové dny i noci bez bolesti přeje

Ján Schneider

foto: pixabay, pexels, unsplash