Nebudeme daleko od pravdy, když napíšeme, že naše záda, hřbety, páteře a svalové partie kolem nich jsou části našich těl, které bolí zřejmě každého. Někoho občas, mnohé z nás často a žije mezi námi i hodně lidí, kteří se trápí s chronickou bolestí zad. Ruku na záda, dámy a pánové: nemůžeme si za to většinou sami?
Věřte nebo ne, ale záda nebolí nejenom všechny, kteří se hodiny kroutí jako paragrafy nebo hrbí před monitory, nad psacími stoly či nad stroji a mašinkami v práci, nebo všechny, nepřirozeně se hýbající v sedě při šoférování. Záda bolí i gymnastky, baletky a modelky navzdory tomu a paradoxně i proto, že je mají rovná jako pravítka. A záda často bolí i naše děti a adolescenty, nejenom proto, že nosí až neúměrně těžké školní batohy a tašky, ale i proto, že se hodiny hrbí nad školními lavicemi. Máme tedy opravdu pádné důvody neotočit se bolesti našich zad zády. První část našeho seriálu můžeme považovat za úvod do pestré a široké problematiky bolesti v zádech.

Proč nás bolí záda?

„Znám tisíc důvodů…“ zpíval kdysi Jirka Schelinger a věřte nebo ne, nebylo to o bolesti zad, překrásný tklivý text Františka Ringo Čecha je spíše o bolestech srdce a duše... Lékaři různých specializací by důvodů, proč nás bolí záda, páteř a všechno kolem ní nalezli sice ne tisíc, ale pokud ne stovky, tak jistě desítky. Bolesti zad a páteře můžeme rozdělit či rozlišovat podle zdrojů, nebo příčin bolesti, druhů i charakteristiky bolesti a taky podle oblasti, kde bolest cítíme.

Většina případů bolesti zad může být připsána svalovým potížím, které nejčastěji odezní buď spontánně, samy od sebe, nebo s pomocí medikamentózní léčby. Pomáhají i režimové opatření, nebo krátkodobá rehabilitace. Tyto bolesti ale mají tendenci se opakovaně vracet a tehdy jejich léčba již vyžaduje systematický, interdisciplinární přístup, na kterém se podílejí specialisté z medicínských oborů ortopedie, neurologie a rehabilitační medicíny.

Akutní či chronická bolest?

Bolestí zad různých druhů nebo i stuňů trpí podle kvalifikovaných odborných odhadů až kolem 80 % populace. Akutní – krátkodobá bolest zad je obvykle důsledkem přetížení páteře a zádových svalů, nebo jejich úrazem. Nejčastěji postihuje akutní bolest dospělé v produktivním věku a přechodně – popřípadě i trvale, když se z akutní bolesti vyvine chronická – je vyřazuje z pracovního procesu.

Ve většině případů ale můžeme poctivým, soustavným, tudíž celoživotním dodržováním režimových opatření a taky správnými pohybovými návyky bolesti zad efektivně předcházet. Týká se to především nejpočetnějšího typu bolesti zad – bolesti páteře, vyplývající zejména ze oslabeného svalstva trupu. Ale i z opotřebování páteře v důsledku jejího nesprávného zatížení.

Odlišné příznaky signalizují různé příčiny

Akutní i chronická bolest může zad mít mnoho různých príčin a může být i signálem souvislosti se základním onemocněním:

• náhlý vznik silné bolesti v zádech obvykle signalizuje úraz – zlomeninu, nebo vyhřeznutí disku
• pozvolnější nástup bolesti v průběhu hodin spíše ukazuje na mechanickou příčinu – statické nebo dynamické přetížení svalů i vazů, nebo poruchy související s dynmickými návyky při sezení a chůzi
• mechanická bolest zad se příznačně zhoršuje při pohybu
• vyzařování bolesti ze zad do dolních končetin nebo její zhoršení při kašli je typickým příznakem kořenového dráždění nervových svazků
• bolest zad způsobenou zánětem můžeme pociťovat i v noci, ráno se projevuje výrazně zhoršenou hybností, která se pohybem může mírně zlepšit
• bolest v zádech může být i doprovodným příznakem běžným viróz, ale i jiných celkových infekcí
• bolesti zad taky mohou souviset s některými onemocněními vnitřních orgánů
• do zad se můžou promítat i bolesti sovisející s infarktem myokardu, ledvinovou kolikou, zlučníkovým záchvatem nebo s onemocněním slinovky břišní
• bolest zad může být i příznakem špatného duševního rozpoložení či stavu, nebo i deprese

Kdy navštívit lékaře?

Během svých životů zažije bolest zad zřejmě každý z nás, statisticky jde o druhý nejčastější důvod návštěvy lékaře.

Lékař by měl diagnostikovat příčinu bolesti zad v zájmu její cílené léčby vždy, když nepomůže klidový režim a běžná domácí léčba analgetiky a bolest zad přetrvává déle než 2 dny.

Bolest zad je nutné konzultovat s lékařem i tehdy, když není zjevná její příčina, nebo pokud máme podezření, že bolest souvisí s orgány hrudníku nebo břicha.

Lékaře je nevyhnutné navštívit i v případech, když bolest zad provází další závažné příznaky:

• problémy s dýcháním
• horečka
• poruchy močení

Co dělat a co nedělat s bolestí zad?

Než se s bolestí zad dostaneme k lékaři – samozřejmě pokud je bolest nesnesitelná, je to důvod na návštěvu lékařské pohotovostní služby i v noci – většinou musíme s bolestí přečkat noc a vydržet to do rána.

V žádném případě se nepokoušejte bolest „rozcvičit“, můžete si ublížit ještě víc, vždyť nejste lékař ani fyzioterapeutka.

Klidový režim je první volbou a základním léčebním opatřením po objevení se akutních bolestí zad, bez ohledu na původ jejich vzniku a závažnost. Obecně platí, že musíte najít klidovou, úlevovou polohu, při které je bolest co nejmenší, popřípadě snesitelnější. Tato strategie v kombinaci s léky proti bolesti je jedinou správnou domácí samoléčbou. Můžete ji ještě podpořit přikládáním „suchého tepla“ – nahřáté dečky – na místo bolesti.

Různým druhům a typům bolestí zad, jejich příčinám, možnostem léčby a prevence se budeme postupně věnovat v následujících částech našeho seriálu.

Ján Schneider

foto: pixabay, pexels