Stres náš každodenní: prožíváme environmentální tepelný stres?

V současném hyperstresujícím světě na nás prakticky nonstop číhají hrozby, rizika, nebezpečí a řádění nevyzpytatelných lidí, od kterých opravdu nevíme, co můžeme očekávat. 

V těchto komplikovaných časech jsme vystavování stresorům, o kterých se generacím před námi ani nesnilo. 

Všichni bez výjimky – ano, i ti naši sluníčkáři a sluníčkářky – čelíme rizikům nadměrného stresu. Což již je stav ohrožující normální, zdravé každodenní fungování.

Navzdory všemu – možná pro mnohé katastroficky výše popsanému – si dovolím tvrdit, že terminus technicus „stres“ patří do toho pověstného obrovského pytle slov, které zřejmě všichni známe. Ale vůbec ne všichni víme, co přesně znamenají.

Seriál Stres náš každodenní jsme odstartovali příznačně 16. dubna v Mezinárodní den uvědomení si stresu a v polovině Měsíce uvědomení si stresu.

Pilotní díl byl věnován tomu, jak stres vlastně funguje.

Ve druhém pokračování jsme se seznámili s nadměrným, chronickým stresem – distresem.

Červnová část byla hledáním funkčních metod, taktik a strategií, jak se s nadměrným stresem vypořádat a poradit si s jeho důsledky.

V červenci jsme se zamýšleli nad tím, jestli se můžeme – a když ano, tak jak – zotavit z důsledků chronického stresu.

Dnes si posvítíme na environmentální tepelný stres.

Ne, není to ten typ stresu, který zřejmě až nutkavě vyhání ekologické aktivisty s horolezeckým výcvikem lézt na chladící věže jaderních elektráren a potom je slaňovat…A není to ani typ stresu, který nás přepadne vždy, když někde slyšíme bludy popíračů globální klimatické krize.

Environmentální tepelný stres, nebo chcete-li tepelná zátěž organismu spojena s extrémní venkovní teplotou je to, co právě teď, během další letošní vlny extrémních veder zažíváme všichni.  

Je opravdu nejvyšší čas vnořit se do této problematiky tak, abychom jí díky ověřeným, expertním zdrojům lépe porozuměli. A pochopili, čemu od letošního léta budeme zřejmě muset pravidelně čelit i v našem – zatím – mírném klimatickém pásmu.

Environmentální tepelný stres

V aktuální Mezinárodní klasifikaci chorob WHO ICD-11 je environmentální tepelný stres zařazen mezi nespecifikované účinky tepla.

Obecně jde o nežádoucí účinky na lidský organismus vzniklé při neudržování normální tělesné teploty při vystavení nadměrnému teplu. A taky zdravotní stavy a potíže s tím související.

Environmentální tepelný stres, nebo environmentální tepelná zátěž vzniká vlivem okolního prostředí. Zjednodušeně jde o stav, kdy organismus ztrácí schopnost zvládat teplo absorbované z okolního prostředí.

Příznaky environmentálního tepelného stresu

Kromě příznaků, které dokážeme identifikovat i my, laici, popsali expertky a experti na bezpečnost a zdraví při práci i zdravotní potíže způsobené environmentálním tepelným stresem.

Netýkají se výhradně rizikových profesí, při vykonávání kterých jsou lidé vystaveni extrémnímu horku. Když venku zuří extrémní, super tropické teploty, hrozí nám všem:

• zvýšená tělesná teplota
• nárůst srdeční frekvence
• zrychlené dýchání
• nadměrné pocení
• nevolnost
• synkopa – závrať vznikající vlivem vysokých teplot
• vyčerpání z horka
• křeče z horka
• tepelný edém
• kožní potíže
• úžeh
• úpal

Index tepelné zátěže UTCI

Pro vyjádření míry zátěže lidského organismu teplem a v zimních měsících i chladem existuje UTCI – Universal Thermal Climate Index. Kombinuje vliv teploty vzduchu, jeho vlhkosti, rychlosti větru a krátkovlnného i dlouhovlnného slunečního záření na povrch lidského těla.

UTCI byl vyvinut v rámci Mezinárodní biometeorologické společnosti ISB s cílem hodnotit tepelný stres působící ve venkovním prostředí na člověka.

Ve srovnání s jinými indexy zohledňuje UTCI specifika fungování lidského organismu a lidské zvyklosti, například typické ošacení.

Využitelnost indexu tkví v možnosti hodnotit míru zátěže působící na lidi pohybující se venku. Může tak sloužit jako vodítko pro plánování terénních prací či sportovních a rekreačních aktivit. A i pro zohlednění dopadů běžných denních činností na všechny citlivé lidi – seniory, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocné.

Současně s vývojem indexu probíhaly i medicínské experimenty. Jejich výsledky umožnily současně se zveřejněním indexu UTCI publikovat také škálu míry tepelné zátěže lidského organismu.

Na základě parametrů počasí předpovídaných modelem ALADIN, které vstupují do výpočtu indexu UTCI vznikají mapy tepelné zátěže, vykreslené z denních minimálních a maximálních hodnot UTCI.

Denně aktualizované zobrazení indexu tepelné zátěže UTCI na mapě naší republiky je k dispozici na webu Českého hydrometeorologického ústavu.

V den psaní tohoto článku, ve středu 5. srpna byla na většině našeho území silná, v mnoha oblastech až velmi silná zátěž teplem. Ostrůvky s mírnou zátěží teplem byly zejména v horských oblastech.

Režimová doporučení dle stupňů zátěže 

Určitě to není jenom o vybarvování mapy tepelné zátěže UTCI. Experti a expertky na tepelnou zátěž doporučují režimová opatření pro udržení tepelné rovnováhy těla.

Mírná zátěž teplem

• doplňovat tekutiny, minimálně 0,25 l/h

Silná zátěž teplem

• snížit fyzickou aktivitu
• doplňovat tekutiny, minimálně 0,25 l/h
• pobývat na stinných a vzdušných místech
• zvážit omezení pohybu dětí, seniorů a nemocných venku

Velmi silná zátěž teplem

• snížit fyzickou aktivitu
• doplňovat tekutiny, minimálně 0,5 l/h
• pravidelně pobývat v klimatizovaných podmínkách anebo na stinných a vzdušných místech
• omezit pobyt venku na minimum, zejména děti, senioři a nemocní

Extrémní zátěž teplem

• vyhýbat se fyzické námaze
• pravidelně ochlazovat tělo
• doplňovat tekutiny, minimálně 0,5 l/h
• vyhnout se pobytu venku, je-li to nutné, zůstat na stinných a vzdušných místech

Tyto režimová doporučení bychom měli všichni v zájmu svého zdraví dodržovat. A samozřejmě i dohlížet na to, aby je dodržovali děti a naši blízcí s chronickými nemocemi a v seniorském věku.

Ale pozor: tato doporučení se vztahují na zdravé lidi, kteří jsou během pobytu venku vhodně oblečeni dle převládajících tepelných podmínek. Pro citlivé nebo nemocné lidi mohou být nutná další ochranná opatření.

Dávejme si všichni na sebe pozor a učme se, jak čelit environmentálnímu tepelnému stresu. Budeme to potřebovat.

Co nejvíce stínu a normálních teplot přeje

Ján Schneider

foto: Český hydrometeorologický ústav, pixabay, pexels, unsplash