letí…si občas pobrukuje možná každá druhá, nebo i první z dříve narozených. A dnes ráno asi tuplem, vždyť nám opět kdosi tam nahoře posunul všechny ty virtuální ručičky na dálku nastavitelných časomír o hodnu dopředu. A u kukaček našich prababiček posuneme ručičky vlastnoručně, protože opět po roce nastává „letní čas.“ Ano, ten pro nás nepřirozený, protože ten původní je ten „zimní“, na který se v čase zpět opět protočíme v noci na poslední říjnovou neděli.

Proč nám to pořád dělají?

Ale ano, v loňském říjnu, kdy jsme si ručičky posouvali o hodinku nazpátek jste mohli číst o těchto změnách v historických i zdravotních souvislostech. A opravdu nejsem sám, kdo si skromně dovolí tvrdit, že původní smysl přechodu na „letní čas“ – úspora elektrické energie při svícení – již dnes prakticky nemá smysl.

Energetická náročnost „svícení“, respektive nedostatek elektrické energie na počátku minulého století prý byl ten důvod, proč „neznámý autor“ posun času vymyslel a kterási tehdy ještě zřejmě hlava pomazaná ho i svým rozhodnutím zavedla. Inu a ti, kdo nám to dělají dnes za to opravdu nemůžou, pokud jsme to správně pochopil, dnes se to na evropské úrovni děje jaksi ze setrvačnosti.

Evropská synchronizace

Opravdu, poslankyně a poslanci Evropského parlamentu sice měli v roce 1996 a 2001 tolik chochmesu, aby změny času alespoň „časově harmonizovali“ směrnicí závaznou pro členské státy Unie. V některých evropských zemích totiž letní čas trval půl roku a v jiných o měsíc déle.

Evropští lídři a vůdkyně ale co se týče definitivního ukončení tohoto časového trápení, které musíme podstupujeme dva krát ročně, opět jednou rozhodli šalamounsky. Jelikož Evropská komise a Evropská unie letní čas nezavedla, nemá pravomoc jej „paušálně“ v Evropské unii zrušit. A toto rozhodnutí ponechala na jednotlivých unijních zemích.

A teď si představte, že dejme tomu v Bulharsku se zrušení letního času stane volebním tématem a zruší ho. A kupříkladu u nás ne a u našich severních sousedů zase ano…na pěkně bizarní chaůsek máme zaděláno…

Mimochodem, víte, která evropská země letní čas nepoužívá a řídí se standardním evropským časem, tedy tím původním, nastaveným radši nebudeme pátrat kdy a kým? Ano, je to Island. Nepodařilo se mi sice zjistit, jestli tito tvrdí a tvrdohlaví ostrované a ostrovanky letní čas ani vůbec nezavedli, anebo ho zrušili. V každém případě by ostatním evropským zemím mohli jít následováníhodným světlým příkladem.

Zruší to někdy někdo?      

Inu, nemůžeme se my všichni se změnami času nespokojení a nespokojené přesídlit na Island, asi bychom se tam všichni nevešli…Buď jako buď, nikomu z nás tyto změny nedělají dobře. A zřejmě taky nemůžeme čekat, že někdo osvícený za nás opět po více než 100 letech rozhodne a jednoho krásného posledního říjnového nedělního rána se probudíme do zimního času. Navždy, do toho standardního času, který je nám dán asi jaksi od přírody a našim cirkadiánně nastaveným tělům i duším je přirozený.

Inu, abych ale byl spravedlivý: nejvyšší evropští představitelé i představitelky se o zrušení letního času již jednou pokusili. Vyslyšeli „hlas lidu“, protože až 84 % oslovených Evropanek a Evropanů se v anketě v roce 2018 vyslovilo za zrušení letního času. Mimochodem, v Česku se za zrušení letního času vyslovilo jenom 0,59 % populace. Nejnižší podporu 0,02 % populace mělo zrušení letního času – ještě před brexitem – na britských ostrovech. Nejvyšší podporu dalo zrušení 3,79 % německé populace.

Snaha o celounijní „zhůry dán“ konsensus ale – opět jednou – ztroskotala na těžkopádných postupech zavádění změn tohoto typu v unii. Pokud nesouhlasí všechny členské země, prostě to nejde…

Pohodové dny i noci v jakýchkoliv časech přeje

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels, unsplash