Taky znáte podzimní deprese?
I když je letošní podzim opět nejteplejší v historii a s krátkými epizodkami typického podzimního nevlídného, škaredého až hnusného počasí, zažíváme v podstatě zatím nekončící babí léto, mnoho z nás se nevyhnulo a asi tak do Vánoc ani nevyhne podzimní depresi. Vlivu počasí na naše prožívání se v podstatě nemáme šanci vyhnout a snad si můžeme pomoci Schneiderovou definicí „únavového ročního koloběhu“: jarní únava kontinuálně přechází do letního útlumu, aby se změnila na podzimní melancholii, směřující ke stavům podobným zimnímu hibernačnímu spánku. A tak rok co rok pořád dokola…
Podzimní melancholie si vysloužila – nutno podotknout, že ne neoprávněně – pojmenování podzimní deprese a to tedy stojí za pár vět a odstavčeků.
Deprese patří mezi afektivní poruchy, globálně jí podle Světové zdravotnické organizace patří prvenství medzi diagnostikovanými psychickými poruchami, celosvětově jí trpí kolem 280 milionů lidí, tedy přibližně 5 % dospělé populace. Globálně patří mezi nejčastější důvody invalidity. Deprese je v podstatě celoživotní diagnoza, lze ji sice léčit, nejprve je však nutná správná odborná diagnostika. Toto přenechme psychiatrům a psychologům a pojďme na podzimní depresi.
Můžeme tedy považovat depresi za sezónní onemocnění?
Inu, nejde o chřipku, ale je dost možné, že na podzim – souvisí to zejména s počasím – můžeme pociťovat některé z příznaků podobných symptomům deprese:
- beználadovost až letargie
- únava, vyčerpanost, snížená výkonnost
- nezájem o běžné každodenní radosti i starosti života
- skleslost, podrážděnost
- strach až úzkost
- přecitlivělost
- poruchy spánku
Když to skomparujeme s příznaky rigorózní deprese, najdeme několik styčných bodů.
Během depresivní epizody člověk prožívá depresivní náladu s pocity smutku, podrážděnosti, prázdnoty a beznaděje. Může pociťovat i ztrátu potěšení nebo zájmu o aktivity.
Depresivní epizoda se liší od běžných výkyvů nálady, depresivní epizody trvají většinu dne, téměř každý den, nejméně dva týdny a obvykle i podstatně déle. Právě tato dlouhodobost je zásadním rozdílem v porovnání s podzimními depresivními náladami.
Existují i další příznaky deprese, které mohou zahrnovat:
- slabou koncentraci
- pocity nadměrné viny nebo nízké sebehodnoty
- beznaděj v souvislosti s budoucností
- narušený spánek
- změny chuti k jídlu nebo změny hmotnosti
- pocit velké únavy nebo nedostatku energie
- myšlenky na smrt nebo sebevraždu
Pokud tedy máte na podzim zcela běžné stavy charakteristické zejména únavou a celkovou skleslostí nálady, nezoufejte, s nejvyšší pravděpodobností nejde o depresi. To je totiž vážná porucha afektivity znemožňující každodenní fungování, kterou musí diagnostikovat a léčit specialista, psychiatr nebo psycholog.
Je tudíž důležité znát rozdíl: běžný smutek způsobený nějakou skličující událostí, případně sezónní podzimní melancholie často spojená s vyčerpaností či únavou není deprese. Depresivní epizoda s více souběžnými příznaky včetně sebevražedných myšlenek trvá déle než dva týdny a je to permanentní, tíživý, vážný chronický stav vyžadující léčbu.
Pokud však vaše podzimní melancholie nebo deprese neskončí s prvním napadaným sněhem a výše popsané pocity nebo příznaky nejsou občasné, krátké, ale kontinuální, trvající nepřetržitě déle než 14 dní, konzultujte svůj stav s psychologem nebo psychiatrem.
Ján Schneider
foto: pexels