Superpotraviny: zpestřete si jídelníček batáty

 Superpotraviny: zpestřete si jídelníček batáty

Současná „virtuální dietologie“, které se kudy-tudy po sociálkách a jiných zákutích virtuálního všehomíra věnuje prakticky leckdo bez jakéhokoliv vzdělání, kvalifikace a zkušeností souvisejících s tímto exaktním oborem, nás často doslova atakuje „potravinami zabírajícími na všechno.“ Pokud bysme ale jejich „účinky“ konfrontovali s vědeckými důkazy, nenalezneme zhola nic, co by je potvrdilo. Proto je i v této oblasti mimořádně důležité, odkud čerpáme informace a do jaké míry máme jistotu, zda jsou pravdivé, ověřené a mají vědecké, medicinské a dietologické opodstatnění. Své polínka do věčného ohýnku osvěty postavené na vědecky ověřených faktech jsme se proto rozhodli přikládat i my v našem seriálu o superpotravinách.

Již jsme se věnovali skořici, zázvoru, kakau, melounu, červené řepě, medu, tykvi, ovesným vločkám, kefíru, kysanému zelí, zelenému čaji a soli.

Dnes se seznámíme s batáty, známými i jako sladké brambory.

Kulinářské přínosy objevení Nového světa

Pokud věnujeme chvíli zamyšlení nad přínosy objevení Ameriky – co se jídla týče, našli bysme pro mnohé možná překvapivé druhy potravin a plodin, které jsme v našem evropském světě do té doby neznali. A to nemáme na mysli karbanátky v houskách, párky v rohlíku, proslazené tmavé limonády, krocany, javorový a třtinový sirup nebo máslo s posekanými burskými oříšky.

Každému jistě na první dobu napadnou kukuřice, brambory, mnohým i tabák, cukrová třtina, ale i kakao, vanilka, nebo třeba rajčata, papriky, dýně, tykev. Někteří z nás vědí, že taky za ananas, čili papřičky, slunečnici, arašídy i jahody můžeme vděčit zemědělcům, pěstitelům a sběračům z řad původních obyvatel Jižní, Severní i Mezoameriky.

Zamysleli jste se ale někdy nad tím, co jedli naši předkové v dobách předtím, co Vikingové a po nich i Kolumbus objevili Ameriku a dovezli do Evropy brambory a fazole? To budeme řešit někdy příště, dnes se podíváme na sladké bratry klasických bramborů, batáty, které mimochodem také pocházejí ze Střední Ameriky.

Kde se batáty vzaly?

Batáty jsou zdravé a chutné hlízy povijnice batátové, v našich zemích známé i jako povijnice jedlá. Batáty jsou mylně považovány za odrůdu bramboru, není to ale pravda, nejsou s brambory biologicky příbuzné a nepatří mezi okopaniny. Spolu s klasickými brambory můžeme za batáty jako kulturní plodinu – tedy ne sbíranou někde v přírodě, ale cíleně pěstovanou – vděčit mezoamerickým zemědělcům. Ti je jako první na světě pěstovali v tropických a subtropických oblastech Střední Ameriky, zejména na dnešním mexickém, původně mayském polostorovu Yucatán a v ústí řeky Orinoco ve dnešní Venezuele.

Zajímavý fakt rozšíření batátů do Evropy je ten, že do našich končin je mořeplavci dovezli přibližně 100 let před klasickými bramborami.

V současnosti jsou hlavními producenty batátů Čína, Indie a Indonésie, africké země Malawi, Tanzanie, Nigérie, Etiopie, Angola a Uganda a taky USA.

Dnes se na celém světě – v subtropických a tropických oblastech – pěstuje více než 400 různých odrod batátů, které se liší nejenom barvou dužiny a slupky, ale i tvarem, strukturou či intenzitou sladké chuti. Běžné jsou batáty oranžové, bílé, žluté, hnědé, červené, načervenalé, růžové a fialové.

Proč batáty považujeme za superpotraviny

V podstatě kterýkoli druh batátů je zárukou poměrně zajímavých dávek výživných a zdraví prospěšných nutrientů.

Jediný středně velký například upečený sladký batat dodá našemu tělu až 160 % doporučené denní dávky vitamínu A, potřebného zejména ke zlepšení zdraví očí a pokožky.

Fialové batáty jsou plné antioxidantů, které v lidském organismu působí proti volným radikálům poškozujícím naše buňky.

Sytě oranžové batáty obsahují beta-karoten, antioxidant, o kterém se předpokládá, že zabraňuje více onemocněním. Způsob přípravy batatů pečením v troubě je podle odborníků ten nejlepší ze všech pro zachování co nejvyššího množství betakarotenoidů.

Batáty podle vědců obsahují také inhibitor proteázy, jedinečný protein zřejmě pomáhající při blokování růstu rakovinotvorných buněk.

Kromě toho jsou batáty bohatým zdrojem vitamínu C, draslíku a vápníku. Vitamin C kromě imunitních úkolů plní i důležitou funkci při absorbci železa, což činí z batatů skvělou potravinu pro vegetariány i vegany.

Batáty mají na rozdíl od našich klasických brambor nižší glykemický index, ovlivňující hladinu cukru v krvi. Mají také vyšší objem vlákniny, prospěšné pro trávení i pocit sytosti a méně kalorií a sacharidů. Jejich energetická hodnota je zhruba o polovinu vyšší v porovnání s klasickými brambory.

Pochutnejme si na batátech

Batáty si sice v našem mírném klimatickém pásmu nevypěstujeme na zahradě či políčku tak, jako ty naše klasické nesladké brambory, ale můžeme si je koupit v nejbližším hypermarketu a zpestřit si domácí jídelníček.

Podobně jako klasické brambory mají batáty mnohostranné a pestré kulinářské využití, můžeme je vařit, péct, smažit, použít do salátů. V mnoha zemích, kde jsou běžnou součástí stravy – podobně, jako u nás brambory – si můžeme pochutnat kupříkladu i na batátových hranolcích či koláčích. Z batátů se získává v potravinárském průmyslu i škrob – obsahují ho totiž až 18 % a díky vysokému obsahu sacharidů – až 24 % jsou i přírodní surovinou výroby alkoholu.

Ján Schneider

foto: wikimedia, pixabay, pexels

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *