Vůbec není pravidlem, že bychom slavili všechny svátky, nebo spíše světové či mezinárodní dny, které na nás červeně blikají a svítí v kalendářích preventistů, lékařů a zdravotníků. V běžných kalendářích nám totiž běžně neblikají a nesvítí. I proto se usilujeme na našem webu o těchto dnech pravidelně psát, protože je to potřebné. OSN, UNICEF, Světová zdravotnická organizace a další kompetentní instituce vyhlašují tyto svátky z důležitých důvodů. A během nich preventisté, lékaři a všichni, kteří mají z titulu své odbornosti profesionální povinnost šířit zdravotní osvětu, dělají všechno, co je třeba, aby byla veřejnost odborně informována o konkrétním tématu, týkajícím se konkrétního svátku, nebo světového, mezinárodního či evropského dne. A to jsou důvody, proč o těchto svátcích píšeme i my.

Z pohledu OSN jsou mezinárodní dny a týdny příležitostí ke vzdělávání veřejnosti o problémech, které vyvolávají obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů. A taky k oslavě a posílení úspěchů lidstva.

Dnes slavíme Světový den duševního zdraví.

Znáte Píseň práce? Ne, ne tu budovatelskou, kterou pamatují starší ročníky, protože se ji museli povinně učit ve škole a taky zpívat při všech možných i nemožných příležitostech oslavujících vymoženosti socíku…Tento geniální počin krásně ulítlé partičky kolem Radka Pastrňáka mám na mysli…

A teď k věci: když práci nemáme, ale i když ano, je to často pořádná dřina – i ve vztahu k našemu duševnu. A že je to opravdu globální problém, ví i dámy a pánové ze Světové zdravotnické organizace a Světové federace duševního zdraví. Rozhodli se proto, že Světový den duševního zdraví má letos téma: „Je čas upřednostnit duševní zdraví na pracovišti.“

Zásadní propojení

Přesně takto pojmenovali expertky a experti vztah duševního zdraví a práce, a „zásadní“ je vskutku silný přívlastek – z opravdu podstatných, klíčových, principiálních, tedy zásadních důvodů:

• bezpečné a zdravé pracovní prostředí může působit jako ochranný faktor duševního zdraví
• zlé pracovní podmínky můžou naopak narušit nebo i poškodit duševní pohodu a snížit tak spokojenost nejenom s prací samotnou, ale i produktivitou
• pracující můžou čelit různým rizikům pro duševní zdraví, včetně diskriminace, zlých pracovních podmínek nebo omezení autonomie
• málo placeným ale i nejistým pracovním místům často chybí přiměřená ochrana, co násobí psychosociální rizika
• nedostatek podpory pro lidi s poruchami duševního zdraví může negativně ovlivnit nejenom jejich sebevědomí, ale i radost z práce, schopnost pracovat nebo schopnost získat práci – platí to i pro opatrovatele a rodinné příslušníky

Celospolečenský globální problém

Vzhledem k tomu, že na naší planetě pracuje téměř 60 % celosvětové populace, opravdu nejsou žádné důvody zlehčovat problém možných negativních vplyvů práce na duševní zdraví. Nezdravé pracovní podmínky, včetně stigmatizace, obtěžování a jiných zlých pracovních podmínek jsou značnými riziky ovlivňujícími duševní zdraví, kvalitu života a následně i produktivitu práce a samotnou aktivní účast v pracovním procesu.

Jde v podstatě o začarovaný kruh: nepříznivé pracovní podmínky mají negativní vliv na duševní zdraví, co může vést k snížení výkonu, absenci v práci i vyšší fluktuaci. Deprese a úzkost mají globálně na svědomí ztrátu přibližně 12 miliard pracovních dní. Ročně. Což znamená roční ztrátu produktivity vyčíslenou na 1 bilion dolarů.

Podle dostupných statistických dat až více než polovina světové pracovní síly pracuje v podmínkách, kde neexistuje žádná regulační ochrana zdraví a bezpečnosti. Tito zaměstnanci většinou pracují v nebezpečném pracovním prostředí, pracují dlouhé hodiny, mají nízký nebo žádný přístup k sociální nebo finanční ochraně. A kromě toho často čelí i diskriminaci, co všechno může podkopat duševní zdraví.

Co s tím?

Expertky a experti apelují na vlády, zaměstnavatele, organizace zastupující zaměstnance a další zainteresované subjekty zodpovědné za zdraví a bezpečnost zaměstnaných žen a mužů, aby spolupracovali na snížení a zabránění popsaných rizik. S cílem, aby každý, kdo pracuje měl na svou práci přiměřené podmínky a podporující prostředí, aby mohl prosperovat nejenom v práci, ale i v životě.

Klíčová je i starostlivost o vlastní duševní zdraví, protože vlády, zaměstnavatelé a všichni, kdo mají pravomoci, kompetence a primární odpovědnost v této oblasti, to všechno neudělají za nás. Pro své duševní zdraví ve vztahu k práci můžeme prioritně udělat minimálně to, že si osvojíme techniky zvládání stresu a budeme je každodenně v pracovním prostředí aplikovat. A když máme pocit, že to prostě nezvládáme, musíme se ozvat a požádat o podporu. Protože smyslem jakékoliv práce přece není to, abychom se fyzicky a duševně hroutili.

Důstojná práce podporuje duševní zdraví

Právo na bezpečné a zdravé pracovní prostředí by měli mít všichni, kdo pracují. Důstojná práce podporuje dobré duševní zdraví tím, že poskytuje:

• živobytí
• pocit důvěry, cíle a úspěchu
• příležitost na pozitivní vztahy a začlenění do komunity
• kromě mnoha dalších výhod i platformu pro strukturované rutiny

A naopak, nezdravé a nebezpečné pracovní prostředí, nedostatek efektivních struktur a podpory v práci může ovlivnit schopnost těšit se z práce a dělat svou práci dobře a často i vůbec dělat svou práci.

České Týdny pro duševní zdraví

Je chvályhodné, že v České republice 10. října, ve Světový den duševního zdraví vrcholí Týdny pro duševní zdraví, které letos začaly tradičně již 10. září. Během 35 let své existence se staly největší multižánrovou osvětovou kampaní o duševním zdraví a lidech s duševním onemocněním v České republice.

Zakladatelem této unikátní kampaně je nezisková organizace Fokus v Praze, sdružující 11 neziskových organizací (Fokusů), které pomáhají lidem s duševním onemocněním napříč celou republikou. Postupně se přidávaly další organizace. V roce 2018 Fokus ČR uzavřel partnerství s Národním ústavem duševního zdraví a nyní pod společnou záštitou šíří myšlenku a hodnoty Týdnů pro duševní zdraví dál.

Ján Schneider

Foto: WHO, Fokus ČR