Prožili jste Světový den zdraví ve zdraví?
Pokud ano, patříte ke šťastnější – protože relativně zdravější skupině populace naší planety a pokud ne, v první řadě brzké uzdravení. Nemá smysl marnit čas debatami o tom, že zdraví je to nejdůležitější, co můžeme mít, dobře to vědí i ti, kteří Světový den zdraví vyhlásili. Stalo se tak 7. dubna 1948, před 76. lety, Světový den zdraví je zároveň každoročně oslavou založení Světové zdravotnické organizace.
Kampaň Světového dne zdraví každoročně dává do popředí zdravotní téma, které je v konkrétním roce dle expertů klíčové pro celou planetu. Loni to bylo Zdraví pro všechny, letos je tématem Moje zdraví, moje právo.
Světový den zdraví 2024
Letošní téma Světového dne zdraví bylo zvoleno na podporu prosazování práva každého obyvatele žijícího kdekoli na naší planetě nejenom ke kvalitním zdravotnickým službám. Ale s nimi souvisejícím informacím a vzdělání, stejně jako k bezpečné pitné vodě, čistému ovzduší, dobré výživě, kvalitnímu bydlení, důstojným pracovním aekologickým podmínkám a svobodě bez diskriminace.
Letos čelíme na naší planetě zejména těmto vývám souvisejícím se zdravím lidské populace:
- právo milionů lidí na zdraví je globálně stále více ohroženo
- choroby a katastrofy jsou příčinami smrti a invalidity
- konflikty ničí životy, způsobují smrt, bolest, hlad a psychické strádání
- spalování fosilních paliv pohání klimatickou krizi a současně nám bere právo dýchat čistý vzduch
- znečistění venkovního i vnitřního ovzduší si globálné vyžádá lidský život každých 5 sekund
Experti WHO zjistili, že zdraví jako lidské právo uznává ve své ústavě bejméně 140 zemí. Mnohé z nich však nepřijímají a neuvádějí do praxe zákony, zajišťující jejich obyvatelstvu nárok na přístup ke zdravotnickým službám. To potvrzuje skutečnost, že více než polovina světové populace – nejméně 4,5 miliardy lidí – neměla plně k dispozici základní zdravotní služby.
Silným globálním apelem na řešení těchto výzev je téma Světového dne zdraví 2024 Moje zdraví, moje právo.
Jak jsme na tom v Česku?
Když se poohlédneme po světě a porovnáme, jak na tom jsme – nejenom, co se zdraví české populace týče, ale i úrovně zdravotní starostlivosti – buďme opravdu rádi, že žijeme kde žijeme. Věřte nebo ne, ale co se dostupnosti a kvality zdravotní péče týče, neměli bysme tolik spílat a a radši si uvědomit, že se v podstatě nemáme velmi na co stěžovat. Jistě, existují země – a vůbec jich není málo – které jsou na tom líp, než my, ale abychom viděli i poloplnou a nejenom poloprázdou sklenici: ne světě je podstatně víc zemí, kde jsou na tom se zdravotnictvím a tudíž i zdravím hůř a někde i podstatně, neporovnatelně hůř, jak my.
Zdravotní profil naší země
Toto téma by vydalo na několik dizertačních prací, dáme tedy k dobru klíčové a důležité fakty, které ilustrují zdravotní profil České republiky, připravený ve spolupráci OECD, Evropské komise a Evropského střediska pro sledování systémů a politik v oblasti zdraví.
Tento profil byl publikovaný v září 2023 a experti v něm pracovali s daty dostupnými do poloviny září 2023.
- podíl obyvatel starších 65 let činí 20,6 % populace
- české ženy ve věku 65 mohou očekávat, že budou žít déle, než muži, ale v méně dobrém zdravotním stavu
- míra plodnosti – počet narozených dětí připadající na jednu ženu ve věku 15-49 let: 1,8
- střední délka života v posledních 20 letech před pandemií rostla téměř stejně rychle jako průměr EU, v letech 2019-2021 klesla a v roce 2022 se mírně zvýšila na 79,1 roku
- téměř polovinu všech úmrtí v Česku v roce 2019 lze přičíst behaviorálním rizikovým faktorům, mimo jiné rizikovým stravovacím návykům, kouření, konzumaci alkoholu a nízké úrovni fyzické aktivity
- v roce 2021 vynaložilo Česko na zdravotnictví 2 994 € na obyvatele, což je přibližně o čtvrtinu méně, než činí průměr EU
- výdaje na zdravotnictví představovaly 9,5 % HDP, což je pod průměrem EU ve výši 11 %
- většina výdajů na zdravotnictví v Česku – až 86 % – pocházela v roce 2021 z veřejných zdrojů, což je nejvyšší podíl v EU o více než 5 % na průměrem EU
- úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít a které jsou léčitelné je v Česku o 25 % vyšší než průměr EU
- míra neuspokojených potřeb zdravotní péče je v Česku velmi nízká
- počet lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů na 1 000 obyvatel je mírně nad průměrem EU, ale zdravotníci nejsou rozmístněni v regionech rovnoměrně
- počet návštěv u lékaře (7,8 na obyvatele) je o třetinu vyšší než průměr EU
- v roce 2019 trpěl duševní poruchou přibližně každý sedmý člověk v Česku
- nejčastějšími problémy duševního zdraví byly deprese, úzkosti a poruchy způsobené užíváním alkoholu a drog
Hodně zdraví přeje
Ján Schneider
foto: WHO