Proč slavíme Světový den prevence tonutí?

 Proč slavíme Světový den prevence tonutí?

Jistě není pravidlem, že bychom slavili všechny svátky, nebo spíše světové či mezinárodní dny, které na nás červeně blikají a svítí v kalendářích preventistů, lékařů a zdravotníků. V běžných kalendářích nám totiž běžně neblikají a nesvítí. I proto se usilujeme na našem webu o těchto dnech pravidelně psát, protože je to potřebné. OSN, UNICEF, Světová zdravotnická organizace a další kompetentní instituce vyhlašují tyto svátky z důležitých důvodů. A během nich preventisté, lékaři a všichni, kteří mají z titulu své odbornosti profesionální povinnost šířit zdravotní osvětu, dělají všechno, co je třeba, aby byla veřejnost odborně informována o konkrétním tématu, týkajícím se konkrétního svátku, nebo světového, mezinárodního či evropského dne. A to jsou důvody, proč o těchto svátcích píšeme i my.

Z pohledu OSN jsou mezinárodní dny a týdny příležitostí ke vzdělávání veřejnosti o problémech, které vyvolávají obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů. A taky k oslavě a posílení úspěchů lidstva.

Dnes slavíme Světový den prevence tonutí.

Klasické a snad nejtypičtější letní riziko – vždyť kdo kromě ledních medvědů, tučňáků, tuleňů a mrožů by plaval v zimě – je to, související s nutkavou touhou mnoha lidí schladit rozpálené hlavy a těla ve vodě. Riziko utonutí není nezanedbatelné, naopak, jde přece o život, který může vyhasnout během několika sekund. I proto se expertky a odborníci v OSN a WHO zasadili o to, abychom byl 25. červenec zapsán do kalendáře jako Světový den prevence tonutí.

Mladý ale veledůležitý preventivní svátek

Historie Světového dne prevence tonutí se začala psát v dubnu 2021, kdy Valné shromáždění OSN tento svátek vyhlásilo na 25. června. Tato globální iniciativa je každoročně příležitostí poukazovat na tragický a hluboký vliv utonutí na rodiny a komunity a zároveň nabízet preventivní řešení i praktické rady, jak lze tonutí a utonutí zabránit.

Jsme v tom všichni: OSN, WHO a vládami počínaje, přes organizace občanské společnosti, soukromý sektor, komunity, akademickou, odbornou obec až po jednotlivce, všichni máme společnou odpovědnost. A jsme společně ve Světový den prevence tonutí vyzýváni, abychom zdůrazňovali potřebu naléhavé, koordinované akce zejména těmito osvědčenými opatřeními:

  • instalovat bariéry kontrolující přístup k vodě
  • poskytovat bezpečný prostor pro děti ve vodě i mimo vody, ve kterém jsou pod dozorem dospělých
  • zabezpečit výučbu plavání, bezpečnosti při plavání a vodních sportech a trénink ověřených záchranářských zručností
  • zabezpečit školení v oblasti bezpečné záchrany tonoucího a resuscitace
  • stanovit a prosazovat pravidla bezpečné plavby a lodní dopravy
  • zkvalitnit management povodňových rizik

Globální prevence pod kuratelou WHO

OSN pověřila koordinací preventivních aktivit souvisejících se Světovým dnem prevence utonutí WHO, která produkuje související odborné materiály. Kromě toho organizuje Světový den prevence utonutí na globální úrovni a zároveň podporuje národní a místní aktivity v zemích a komunitách po celé planetě.

Klíčovým cílem je, aby všichni, kterých se prevence utonutí týká k ní přistupovali strategickým, na důkazech založeným a multisektorovým způsobem.

Proč tedy slavíme Světový den prevence utonutí?  

V první řadě proto, že utonutí patří mezi globálně nejvíce zanedbávané a současně naléhavé problémy veřejného zdraví, kterým lze předcházet.

  • utonutí je celosvětově jednou z hlavních příčin úmrtí dětí a mladých lidí ve věku 1 až 24 let
  • utonutí je globálně 3. nejčastější příčinou neúmyslných úmrtí způsobených zraněním
  • utonutí představuje 7 % všech úmrtí souvisejících se zraněním
  • globální odhady počtu utonutých výrazně podhodnocují skutečný problém veřejného zdraví související s utonutím
  • děti, muži a všichni bez ohledu na pohlaví či věk se zvýšeným nebo lehkým přístupem k vodě jsou nejvíce ohroženi utonutím
  • celková úmrtnost mužů v důsledku utonutí je 2krát vyšší než u žen, souvisí to zejména s rizikovějším chováním mužů
  • více než 90 % úmrtí utonutím připadá na země s nízkým nebo středním příjmem
  • více než polovina světových případů utonutí se vyskytuje v regionech WHO západní Tichomoří a jihovýchodní Asie
  • úmrtnost v důsledku utonutí je nejvyšší v západním Tichomořském regionu WHO a je 27 až 32násobně vyšší, než v Německu nebo Spojeném království

Jak jsme na tom u nás?

Podle preventistů v naší zemi ročně utone 180-200 lidí, do těchto statistik nejsou zahrnuty počty občanů a občanek České republiky utonulých v zahraničí.

Čeští policejní preventisté a preventistky na možná rizika související s tonutím upozorňují ve speciální kampani Bezpečně u vody. Doporučují nám dodržovat zejména tyto základní zásady bezpečnosti u vody:

  • Nikdy nenechávejte dítě ve vaně, bazénu ani poblíž vodních jezírek samotné – doporučujeme, aby zodpovědnost za dítě měla jedna osoba. Čím víc lidí, tím hrozí větší riziko toho, že nabydeme dojmu, že se „někdo“ postará.
  • K nejbezpečnějšímu zabezpečení bazénů patří pevné zastřešení, nikoliv pouze folie, která sice zabrání vniknutí nečistot do vody, ale nezabrání vpadnutí dítěte.
  • Zabezpečte rovněž okrasná jezírka a další podobné plochy.
  • Pozor na vodní nádrže, koryta s vodou či vědra.
  • Nechoďte plavat sami ani bezprostředně po jídle.
  • Samozřejmostí je absence alkoholu a jiných omamných a psychotropních látek.
  • Při plavání je důležité nepřecenit vlastní schopnosti.
  • Riziko různých úrazů zásadně roste při skákání do neznámých vod – jediným skokem si můžete natrvalo změnit život.
  • Děti by měly mít při plavání kvalitní plavecké pomůcky, které by měly být umístěny pevně na těle tak, aby nedošlo k samovolnému uvolnění z dítěte.
  • Plavecké pomůcky v podobě záchranných vest doporučujeme rovněž všem vodákům.

Dávejte u vody pozor nejenom na sebe, ale zejména na děti a neriskujte ani své, ani jejich zdraví či životy. Užívejte pohodové a bezpečné léto.

Ján Schneider

Foto: WHO

 

 

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *