V těchto odlišných zdravotních stavech s několika překrývajícími se symptomy je poznání rozdílů v příznacích beze nadsazeného přehánění doslova životně důležité. Při infarktu je délka časové prodlevy od rozpoznání příznaků po život zachraňující zákrok v nemocnici otázkou života a smrti.

Smyslem tohoto textu ale není vystrašit vás, milé naše akční čtenářky a čtenáři, naopak. Nepropadejme tedy panice a držme se klíčového hesla nejdůležitějšího manuálu přežití v naší galaxii: „No panic!“. Ano, Douglas Adams, na Brita až nadstandardně vtipný autor Stopařova průvodce galaxií byl taky „praktikující kardiak“, příčinou jeho skonu ve věku 49 let byl srdeční záchvat.

Takže No panic! a pojďme si vysvětlit rozdíly mezi infarktem a záchvatem paniky a ujasnit si, kdy a proč musíme volat záchranku nebo vyhledat lékaře. A proč právě dnes? Inu, protože dnes slavíme Den paniky.

Životně důležité rozdíly mezi příznaky infarktu a záchvatu paniky

Základní problém je v tom, že některé příznaky záchvatu paniky a infarktu myokardu jsou podobné. A navíc nástup infarktu může být startérem panického ataku, což může značně zkomplikovat nejenom celou situaci, ale i pokus o její „laickou diagnostiku“.

Doporučovanou první volbou je volat záchranku vždy, když příznaky infarktu nebo příznaky panického ataku trvají déle než pár minut. Neztrácet tedy zbytečně čas porovnáváním příznaků a násobit tak stres a paniku, ale řešit prioritně to, abychom co nejdříve dostali k postiženému odbornou a často i život zachraňující pomoc.

Panický atak

Panický záchvat nás může přepadnout i tehdy, aniž bychom trpěli jednou z úzkostných poruch – panickou poruchou. Tedy opakujícími se stavy náhlého, intenzivního strachu vyvolávajícího záchvat paniky.

Příznaky záchvatu paniky mohou zahrnovat:

• ostrou bolest na hrudi
• rychlé bušení srdce
• lapání po dechu
• mravenčení v rukou
• pocení a třes

Infarkt myokardu

Srdeční infarkt – infarkt myokardu – je život ohrožující srdeční příhoda, kdy v důsledku blokace jedné nebo více koronárních tepen a absence průtoku krve nastává odumírání části srdečního svalu.

V naší zemi postihne infarkt myokardu přibližně 40 000 lidí ročně a až pro 25 % znamená infarkt vážné komplikace nebo smrt. Až polovina úmrtí v důsledku infarktu nastane do hodiny od nástupu příznaků. Tedy obvykle ještě dříve, než se člověk postižený infarktem myokardu dostane do nemocnice.

Proto je životně důležité včas rozpoznat příznaky infarktu:

intenzivní bolest za hrudní kostí

• popisována jako náhlá, tupá, tlaková, svíravá, krutá či pálivá znemožňující vykonávat namáhavější činnost
• trvající déle než 15 minut, přetrvávající i v klidu
• nepomáhá ji zmírnit ani změna polohy a ani podání nitrátů
• bolest často vystřeluje nebo vyzařuje do dalších částí těla, zpravidla levé paže, krku, čelisti a zad

bolest může být provázena:

• bušením srdce či poruchami jeho rytmu
• akutní dušností, lapáním po dechu
• nevolností, nutkáním zvracet a zvracením
• pocením
• neklidem, zmateností, úzkostí nebo panickými ataky

V nejvážnějších případech upadá člověk postižený infarktem do bezvědomí v důsledku srdeční zástavy. V tomto případě je životně nevyhnutné postiženého resuscitovat až do příjezdu záchranky.

Překrývající se příznaky a důležité rozdíly

Když člověka doslova náhle přepadnou příznaky infarktu, provází je úzkost a strach z blížící se smrti, které mohou přerůst do panického záchvatu. Situaci nám komplikuje i to, že až 10 % srdečních infarktů je zcela asymptomatických. Tedy nejsou provázený žádnými z výše popsaných symptomů.

I když se některé příznaky infarktu a panického ataku překrývají, můžeme nalézt důležité rozdíly. Určitě nemůžeme chtít od člověka, který zažívá panický atak, bojí se o život a zřejmě má infarkt, aby dokázal jakkoliv racionálně vyhodnocovat, co se s ním děje. Dokáže to však člověk, který je u něj a rozhoduje se, či zavolá záchranku. Může se to stát komukoliv z nás, buďme tedy připraveni efektivně poskytnout pomoc.

Základním rozdílovým prvkem příznaků infarktu a panického záchvatu je charakteristika bolesti na hrudi

Při infarktu je bolest intenzivní, až šokující, svíravá, tlaková nebo pálivá, lokalizovaná za hrudní kostí. Často vystřeluje do ramene levé ruky, krku, sáňky, mezi lopatky nebo do oblasti epigastria – části břicha pod nejnižšími body obou žeberních oblouků. Bolest trvá déle než 15 minut a neustupuje ani po opakovaném podávání nitroglycerinu.

Při panickém záchvatu je bolest na hrudi obvykle ostrá nebo bodavá, lokalizovaná uprostřed hrudníku. Trvá krátce, odezní stejně rychle, jako další panické příznaky – během pár minut.

Nástup příznaků může být při obou stavech náhlý a bez varování, některé srdeční infarkty jsou však důsledkem fyzické námahy.

Klíčový rozdíl můžeme pozorovat i v době trvání příznaků

Většinu záchvatů paniky „rozdýcháme“ za pár minut. Při infarktu však příznaky trvají déle, i desítky minut a časem se nezlepšují.

Je důležité si uvědomit, že záchvat paniky nemůže přerůst do infarktu. Příčinou infarktu myokardu je blokáda jedné nebo více srdečních cév, která vede k přerušení životně důležitého průtoku krve do srdečního svalu.

Panický atak není život ohrožující stav, na rozdíl od infarktu, při kterém může dojít do hodiny od začátku příznaků k srdeční zástavě a smrti. Lidé trpící panickou poruchou a častějšími panickými záchvaty nemají v jejich důsledku opakované infarkty.

Naopak nástup infarktu může být spouštěčem záchvatu paniky, což může ovlivnit životně důležité rozpoznání příznaků v době, kdy je třeba co nejdříve volat záchranku.

Kdy jde opravdu o život

Jelikož některé příznaky infarktu myokardu a panického záchvatu se překrývají a může být problém je rozeznat, záchranku je třeba volat vždy, pokud jsou přítomny zejména tyto „rozdílové“ příznaky:

• bolest na hrudi je náhlá, intenzivní
• bolest postupně vyzařuje do levého ramene, krku, sáňky, mezi lopatky a oblasti epigastria
• bolest a tlak na hrudi trvá více než 3 minuty a neustupuje ani po 15 minutách

Navzdory tomu, že počet kardiochirurgických operací v naší republice podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR meziročně klesá, počet hospitalizací, a i úmrtnost v důsledku kardiologických onemocnění a stavů je stále vysoký. V jednom z porovnání dokonce o 20 % vyšší (na počet obyvatel) než kupříkladu ve Francii.

Infarkt myokardu je život ohrožující zdravotní stav a když nastoupí jeho příznaky, není žádný důvod k časovému zdržení a je třeba okamžitě volat záchranku a postihnutému poskytnout odbornou lékařskou pomoc.

Je opravdu životně důležité rozpoznat příznaky infarktu a umět je odlišit od příznaků panického záchvatu.

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels, freepik