Vysoký krevní tlak v těhotenství, preeklampsie a další související hypertenzní onemocnění

 Vysoký krevní tlak v těhotenství, preeklampsie a další související hypertenzní onemocnění

Fotografie od uživatele Pexels

Co je to preeklampsie? 

I napříč vysokému výskytu tohoto onemocnění, neznáme jeho příčinu a patofyziologii vzniku. První zmínky o tomto onemocnění byly nalezeny už v době Hippokrata, který popsal preeklampsii a eklampsii jako zlý prognostický znak v těhotenství provázený křečemi a bolestmi hlavy. Tyto znaky byly popsané taktéž v egyptských, indických a čínských záznamech

Jaký má původ?

Obor gynekologie a porodnictví se vyvíjel již od 17. století. V 19. století potom doktor Thomas Denman přišel s myšlenkou, že příčinou křečových stavů je zvýšený krevní tlak v průběhu gravidity. 

Nejdřív tuto teorii zpochybnil doktor William Tyler Smith a koncem 19. století se začal formovat ucelený soubor klinických projevů tohoto onemocnění. Až Chesley preeklampsii definoval jako onemocnění s vysokým krevním tlakem u těhotných žen, diagnostikovaným po 20. týdnu těhotenství, které pokud není správně léčeno vede k eklampsii. 

Zvýšené riziko vzniku preeklampsie připisoval ženám s extrémně nízkým nebo naopak vysokým věkem, vícečetnou graviditou, s pozitivní rodinnou anamnézou, ženám s již dříve existující hypertenzí, trpícím diabetem mellitus nebo onemocněním ledvin. 

Během těhotenství je krevní tlak znakem zdraví matky i dítěte a jeho hodnota je důležitá pro diagnostiku jakýchkoliv základních problémů nebo možných komplikací. 

Hypertenze, vysoký krevní tlak 

Na začátku bychom měli definovat, co je to krevní tlak a hodnoty, které jsou v normě a při kterých bychom už měli zpozornět. 

Krevní tlak je základní parametr, kterým se třeba řídit. Zabezpečuje optimální fungování celého krevního systému a mění se podle náročnosti a zatížení organismu. 

Ideální hodnota krevního tlaku je 120/80 mmHg. 

Krevní tlak se skládá ze 2 hodnot: 

  • Systolický tlak (tzv. horní) – měří tlak krve na stěně tepen, když srdce pumpuje krev během srdečního rytmu, kdy jsou arterie nejvíc namáhané. Optimální hodnota systolického tlaku je 120 mmHg. Pokud přesáhne hodnotu 140 mmHg, hovoříme o vysokém krevním tlaku, hypertenzi.
  • Diastolický tlak (tzv. spodní) – měří tlak mezi srdečními rytmy, kdy se srdce plní krví a jeho optimální hodnota je 80 mmHg. 

Hypotenze, nízký krevní tlak 

Hodnoty krevního tlaku pod ideální hodnotou je stav nazývaný hypotenze (nízký krevní tlakem). Ten je přítomný většinou během prvních 12 týdnů těhotenství a dále zůstává i během prvního a druhého trimestru. Znovu se zvyšuje během třetího trimestru. Nízký krevní tlak během těhotenství nezpůsobuje obvykle vážné zdravotní problémy a většina žen ho zvládá léčit doma. 

Pokud je nízký krevní tlak něčím znepokojující, tak příznaky, které mohou snižovat kvalitu života. A to hlavně v případě, že s ním doposud nemáte zkušenosti. Pokud se u ženy objeví nepříjemné příznaky, je potřebné se pomocí testu ubezpečit, jestli je příčinou nízký krevní tlak nebo něco jiného… 

Mezi příznaky nízkého krevního tlaku patří: 

Jak můžeme s jistotou říct, že jde o hypertenzi?

Jestli jde o hypertenzi lze stanovit na základě opakovaných měření krevního tlaku. Těhotné ženy jsou náchylnější na rychlejší vystoupení systolického tlaku nad normál, proto je vhodné měření častěji opakovat. 

Měření tlaku by se mělo opakovat minimálně 2x a mezi měřeními musí uběhnout alespoň 4 hodiny. Pokud je u obou měření hodnota systolického tlaku vyšší než 140 mmHh nebo hodnota diastolického tlaku je vyšší než 90 mmHg, případně, tyto 2 měření ukážou náhlé zvýšení krevního tlaku o víc než 30 mmHg systolického a/nebo 15 mmHg diastolického tlaku oproti obvyklým hodnotám, je třeba vyhledat lékaře. 

 Podrobnější informace najdete v článku o hypertenzi a vysokém krevním tlaku. 

Vysoký krevní tlak a těhotenství 

Základní dělení hypertenzních chorob v těhotenství popsalo několik organizací. Jednou z nich je i Evropská hypertenziologická společnost, jejíž klasifikaci doporučuje i Česká hypertenziologická společnost. Jejím hlavním ukazatelem je stanovení zvýšeného krevního tlaku před nebo po 20. týdnu těhotenství. 

Stanovení hypertenze před 20. týdnem se do souvislosti s graviditou nedává, stav se připisuje už existující hypertenzi a mluvíme o ní jako o chronické hypertenzi. 

Photo by Jair Lázaro on Unsplash

 

Druh hypertenzní poruchy  Charakteristika 
Chronická hypertenze 
  • Diagnostikována před těhotenstvím nebo do 20. týdne těhotenství
  • Může přetrvávat i v šestinedělí
  • Charakterizována stanovením systolické hodnoty krevního tlaku nad 140 mmHg a diastolické hodnoty nad 90 mmHg
  • Vyskytuje se v 8 – 10 % těhotných žen
  • Dělí se na esenciální a sekundární
  • Důsledky nejsou tak závažné jako při preeklampsii.
Preeklampsie s přechodem na chronickou hypertenzi 
  • Chronická hypertenze zjištěná před těhotenstvím (až u 50 % žen) 
  • Během těhotenství je pak zjištěná proteinurie (bílkovina v moči) nad 0,3g za 24 hodin
  • Má dřívější vznik, těžší průběh a horší prognózu než chronická hypertenze
  • Rizikovými faktory je obezita, kouření, hypertenze trvající déle než 4 roky, diastolický krevní tlak nad 100 mmHg, anamnéza preeklampsie z předcházejícího těhotenství, afroamerický původ a další
Gestační hypertenze 
  • Vzniká po 20. týdnu těhotenství
  • Odeznívá během šestinedělí
  • Není přítomna proteinurie
  • Při přesáhnutí hodnoty 160 mmHg systolického tlaku nebo 110 mmHg diastolického tlaku značí vážný průběh a riziko přechodu do preeklampsie.
Preeklampsie 
  • Hypertenze vyvinutá po 20. týdnu těhotenství 
  • Výrazně rozvinutá je i proteinurie nebo vznikají projevy poškození orgánů.
Neklasifikovaná hypertenze 
  • Tlak se v tomto případě poprvé měří poprvé až po 20. týdnu těhotenství a nedá se zjistit, kdy hypertenze u ženy vznikla
  • Sledování tlaku je potřeba po celou dobu těhotenství

Jaká je diagnostika preeklampsie? 

Preeklampsie je syndrom specifický pro těhotenství, jde o multiorgánové selhání, které se řadí mezi závažné komplikace těhotenství ohrožující zdraví matky i dítěte s možným nepříznivým vývojem až do život ohrožujícího stavu. Celosvětově je preeklampsie zodpovědná až za 70 000 úmrtí žen a 500 000 úmrtí plodů ročně. 

Nejednotná klasifikace hypertenzních poruch v těhotenství skrývá mnoho otázek, které dosud nebyly objasněny. Diagnostika onemocnění je zaměřená na anamnézu, klinické, laboratorní a přístrojové vyšetření zdravotního stavu matky a plodu s hlavním cílem sledovat závažnost nejdůležitějších klinických příznaků a včas zachytit vznik komplikací u matky a následně i u dítěte. Screening žen během gravidity je velmi důležitý, včasnou diagnostikou a léčbou preeklampsie je možné zabránit vzniku komplikací. 

Pozorovatelné příznaky

Kromě hypertenze se ve výsledcích preeklampsie často objevuje také zvýšená hodnota bílkoviny v moči, proteinurie. Její hodnoty přesahují 0,3g/24 hodin. 

Při preeklampsii bývají přítomny i další doprovodné znaky jako je: 

  • Bolest břicha (pod žaludkem) 
  • Bolest hlavy
  • Nevolnost
  • Zvracení
  • Problémy s viděním
  • Těžké dýchání či plicní edémy 
  • Neobvyklý opuch tváře 

Druhy preeklampsie

Všeobecně rozlišujeme 2 druhy preeklampsie, mírnou a těžkou: 

Mírná forma je charakteristická proteinurií nad 0,3g/denně a tlakem nad 140/90 mmHg. Je důležité, aby matka byla monitorovaná, protože jí hrozí přechod do těžké preeklampsie  i při minimálním zvýšení krevního tlaku 

Těžká forma je charakterizována proteinurií nad 0,5g/denně a krevním tlakem nad 160/110 mmHg. U těžké formy se často objevují i výše zmíněné doprovodné znaky. Každá žena, která má takto vysoké hodnoty krevního tlaku, by měla být přijata na pozorování v nemocnici. 

Preeklampsie je často klasifikovaná podle míry těžkostí, času vzniku a klinických příznaků. 

  • Preeklampsie vzniklá před 34. týdnem těhotenství – brzký, s brzkým nástupem nebo “early onset”, vzniká na genetickém podkladě a je spojená se zvýšeným výskytem nepříznivých komplikací (předčasný porod) a je charakterizovaná horším průběhem s vyšší úmrtností matky i plodu. V roce 2004 Vatten a spol. potvrdili, že narození novorozence s nízkou porodní hmotností je spojené s preeklampsií a předčasným porodem 
  • Preeklampsie vzniklá po 34. týdnu těhotenství – pozdní, s pozdním nástupem nebo “late onset”, má mírnější průběh a většinou vzniká u žen s chronickým onemocněním zjištěným před těhotenstvím. K porodu dochází obvykle v termínu. Důvodem jejího vzniku je kombinace různých stavů, jde hlavně o projev vysokého krevního tlaku a reakci organismu na těhotenství. 

Eklampsie 

Eklampsie je považovaná za nejzávažnější komplikaci ohrožující život matky a dítěte. Je to vážný stav, který se projevuje těžkými tonicko-klonickými křečemi, jejichž důsledkem může být neurologický deficit, aspirační pneumonie (vdechnutí potravy, samovolné zatečení šťáv, potravy ze žaludku do dýchacích cest), úraz, ve vážnějších případech až ztráta vědomí, kóma nebo smrt. 

Eklampsie může nastat před, během nebo po porodu. Často tomuto stavu předchází symptomy popisované jako preeklampsie, ale nemusí to být pravidlem. Taková epizoda může propuknout i bez varovných signálů. 

Rizikové faktory preeklampsie

Photo by Juan Encalada on Unsplash

Příčina preeklampsie nebyla dodnes objasněna, postupně se ale přišlo na rizikové faktory, které poukazují na zvýšenou pravděpodobnosti rozvoje tohoto onemocnění. Pokud se některý faktor během těhotenství objeví, je potřeba, aby byla matka během těhotenství sledována. 

Mezi hlavní rizikové faktory se řadí: 

  • Věk –  řadíme sem 2 rizikové věkové skupiny, a to matky pod 18 let a matky nad 40 let; finská studie dokázala, že matky po 40. roku života byly v riziku v 9,4 % a mladé rodičky pod 18 let v 6,4% riziku
  • Prvorodičky – první těhotenství nebo těhotenství po více než 10 letech se potvrdilo ve více studiích jako rizikové. Zajímavé je, že pokud je už žena matkou a dítě čeká s jiným partnerem, riziko preeklampsie je stejně vysoké jako u prvorodičky
  • Pozitivní rodinná anamnéza – genetická predispozice ze strany obou rodičů. Pokud matka rodičky trpěla preeklampsií nebo muž byl z těhotenství, kde preeklampsií trpěla jeho matka, je riziko pravděpodobnosti vzniku až dvojnásobné 
  • Preexistující hypertenze – rizikový faktor, kterým se během studie potvrdilo onemocnění hypertenze u 861 z 2 404 těhotných žen
  • Diabetes mellitus – výsledky studií ukazují, že ženy trpící diabetem meliltius typu I. a II. i těhotenskou cukrovkou, mají zvýšené riziko dvakrát až čtyřikrát. Ženy, které během těhotenství trpěly diabetem a vyvinula se u nich preeklampsie, měli častější retinopatii a nefropatii (onemocnění ledvin) . Také se ukázalo, že ženy, které během gravidity trpěly preeklampsií, ale neměly diabetes, v budoucnosti mají vyšší riziko vzniku diabetu II. typu. 
  • Ledvinové onemocnění – často těžké záněty ledvin a opakované infekce močových cest v prvních měsících těhotenství mohou být silným rizikovým faktorem pro toto onemocnění 
  • Obezita – je silný faktor, kterému by se měly ženy v reprodukčním období snažit vyhnout. BMI před těhotenstvím hraje velmi důležitou úlohu. V roce 2007 se v rozsáhlé studii riziko vzniku brzké preeklampsie připsalo nadváhu a obezitě 15 – 17 % a můžeme tak říct, že obezita je jedním z nejrizikovějších faktorů 
  • Vícečetné těhotenství – ženy, které mají zvýšené riziko vzniku preeklampsie  by se měly vyhnout vícečetné graviditě z umělého oplodnění, protože jak ukázaly studie ze Severní Ameriky, je to další rizikový faktor 
  • Rasa – studie ukázaly, že ve světě se nachází mírné rozdíly ve výskytu onemocnění u různých ras. Ženy v Ugandě měly vysokou úmrtnost právě v souvislosti s preeklampsií, vyšší než kdekoli jinde.
  • Partner – partner je rizikovým faktorem, pokud sám pochází z takového těhotenství, nebo pokud je jeden jeho potomek z předchozích vztahů z takového těhotenství, nebo pokud jste již předtím měla dítě s jiným partnerem 
  • Migréna – bolest hlavy, pokud je přítomná u ženy, je tato žena zařazena do skupiny s vyšší frekvencí vzniku hypertenzních poruch v těhotenství. Děti takových matek se rodí často se sníženou porodní hmotností, proto je vhodné pátrat po příčině bolesti hlavy.

Kouření je negativním faktorem (nejen) pro průběh těhotenství, avšak v případě preeklampsie má nikotin pozitivní účinky. Studie dokázala výrazné snížení vzniku preeklampsie u prvorodiček. Pokud však jde o hypertenzi chronickou, kouření je naopak řazeno mezi zhoršující faktory vzniku preeklampsie.

Abyste jako budoucí maminka po přečtení neměla plnou hlavu obav, je důležité si uvědomit, že dnešní medicína je daleko, a pokud se problémy zachytí včas, vždy je nějaké řešení. Těhotenství může ohrozit spoustu věcí, důležité je k tomu přistupovat zodpovědně. Ať už vám tedy diagnostikovali preeklampsii nebo těhotenskou cukrovku, udělejte maximum pro zdraví své i svého dítěte. Třeba tím, že se předem připravíte na život s těhotenskou cukrovkou či vysokým krevním tlakem.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *