Dominika Pašková: Energii beru z možností naplňovat svůj potenciál
„Život je krásný, ale jen tehdy, pokud jste užitečný,“ říká Dominika Pašková, CEO jazykovky srdcem Perfect World, polyglotka, máma pěti dětí, tvůrkyně výukových videí, sportovkyně a nevyléčitelný optimista s hlavou v oblacích. Dominika miluje svého muže a své děti. Také crossfit, běh, cyklistiku, cizí jazyky, filozofii a vzdělávání. O své zdraví jako i zdraví celé rodiny, se stará průběžně, vědomě a aktivně.
Ambasadorka konference Pro zdraví ženy 2022, Dominika Pašková (32 r.), v rozhovoru prozradila:
- o její cestě k otužování,
- jak vypadá běžný den akční ženy a matky,
- co jí osobně dodává životní energii,
- jak být krásná a fit i při pěti dětech.
Přijali jste výzvu stát se ambasadorkou konference Pro zdraví ženy, která se koná v Praze. Jaký máte vy sama vztah ke zdraví a prevenci?
Děkuji za tuto skvělou příležitost! Téma zdraví a prevence se stalo přirozenou součástí mého života – ať už jde o aktivní životní styl nebo zdravé a vyvážené stravování, saunování, otužování, udržování kvalitních a pevných vztahů s lidmi … Bez toho všeho bych si svůj život již jen těžko dokázala představit.
Jak vnímáte prevenci a zdraví vy osobně? Přistupujete k ní vědomě, či jen, když je třeba něco „hasit“?
Určitě velmi dobrá otázka. Slovo „prevence“ pochází původem z latiny a znamená „předcházení“ – jde tedy o vědomé kroky vedoucí k lepšímu stavu jedince, které je třeba promýšlet celkově a nezařazovat je pouze, když „propukne požár“. Osobně na prevenci nedám dopustit – pravidelně se saunuji, otužuji, sportuji denně, miluji čerstvý vzduch a procházky na něm, určitě je třeba zmínit i správnou stravu, vitamíny a dostatečný pitný režim. Pro mě osobně je důležitá také psychická pohoda, neboť věřím v psychosomatiku, a život v láskyplném a podporujícím prostředí.
V poslední době se dostává do popředí i otázka duševního zdraví. Syndrom vyhoření, únavy, deprese, převládající smutek. Jste rozený optimista nebo vyvíjíte cílené aktivity, abyste se udržovali v psychické pohodě?
Skvělá otázka, velmi důležitý postřeh. Osobně vnímám psychickou pohodu a naladění jako minimálně stejně zásadní (někdy možná i zásadnější) jako pohyb, vyváženou stravu a další „populární“ kroky prevence. Můj mindset je velmi optimistický, vždy hledám řešení a nikdy se nespokojím s rolí oběti. Toto je jeden z důvodů, proč jsem ve svých 32 letech tam, kde jsem – nefňukám, nestěžuji si, nehledám u druhých soucit. Makám, hledám cesty a způsoby a především se nebojím opakování a tolik nezbytného panání a zvedání se.
Dominika, nedá mi nezeptat se. Za sedm let jste porodili pět dětí a vůbec to na vás nevidět. Vděčíte za to genetice či tvrdé práci?
Děkuji za dotaz – chápu jej naprosto. Určitě mám nějaké genetické dispozice, nicméně rozhodně nejsem provoplánově štíhlá a vyrýsovaná. Za můj aktuální fyzický vzhled, na který jsem náležitě pyšná, může především moje láska ke sportu – aktuálně se věnuji crossfitu, ale také hodně běhám, plavu a jezdím na kole. Sport je moje každodenní droga, která mi pomáhá žít život naplno 😊.
Přestože jste milovníkem tepla, začali jste se otužovat. U vás doma, dokonce každý den. Cítíte vliv otužování na váš organismus?
Velmi dobrý dotaz – je to tak. Dříve jsem si nedokázala představit, že já a otužování si můžeme plácnout, ale poté, co jsme si na zahradě vybudovali saunový domeček společně s ochlazovacím jezírkem, se všechno změnilo. Otužování mi přirostlo k srdci a jestli má nějaký vliv? Určitě! Minimálně ten, že člověk s každým „ponorem“ vnímá sám sebe jako o něco silnějšího jedince schopného zvládnout mnohé, často nepříjemné situace. Otužování posiluje moje vědomí sebe sama a také pokoru.
Když jste začali otužovat, dokázali jste sama sobě, že dokážete i věci, které se vám zdály léta zcela nemožné. Co byl ten zlomový moment, že „jdu do toho?“
Další velmi hezká otázka. V době předtím, než jsem se začala otužovat, jsem měla pár měsíců po porodu svého pátého synka. Dost jsem v té době pracovala a cítila jsem se trošku unavená. Můj muž mi dlouho opakoval, že by bylo fajn, abych přestala učit (máme jazykovou školu) a začala se věnovat věcem, které mohou v našem životě mít větší smysl. Udělat takovéto rozhodnutí pro mě v danou chvíli bylo více než náročné – proto mě tehdy jako první krok napadlo otužování. Všichni o něm mluví, všichni ho dělají, jen mě přijde extrémně náročné… říkala jsem si. A tak jsem do něj šla – s nevyřčeným závazkem, že když dám tohle, dám i tu obrovskou životní změnu, kterou jsem někde uvnitř cítila, že si moc přeji.
Na zdraví a zdravotní styl má velký vliv také strava, výživa organismu. Jak je to u vás? Jak a co vařit pro sedm lidí, zdravě, výživně a efektivně?
Samozřejmě, souhlasím. Upřímně, nejsem velká kuchařka. 😊 U nás vaří hlavně manžel, miluje to a obecně má jídlo velmi rád, což pro mě moc neplatí. Osobně jídlo vnímám jako „palivo“ pro můj „stroj“, ale dokážu mu odolat, ukáznit se v něm nebo jej na nějakou dobu vysadit. Dětem vaříme často a hodně, protože to vyžadují, a upřímně si myslím, že v jejich věku (nejstaršímu je 8) ještě tolik nezáleží na tom, zda si dá k obědu rizoto, svíčkovou nebo těstoviny, ale potřebují především pohyb, aktivní životní styl a taky mnohoooo lásky.
V jednom vašem blogu najdeme výrok „Existují věci, které nikdy nevzniknou, pokud je nevytvoříš právě Ty.“ Je to něco, co váš žene stále vpřed a dodává energii do dalších projektů?
Ano, přesně toto je jedno z pro mě důležitých uvědomění si – člověk je tvor a tvoření je nám velmi přirozené. Mě osobně dodává energii můj celožitovní záměr a vize a věřím, že když tento člověk najde, nemá absolutní problém kdykoli vstát ze židle a vrhnout se do tvoření.
Je neuvěřitelné, že zvládáte výchovu pěti dětí, do toho naplno podnikáte, nemáte chůvičku a děti jsou v pohodě. Jak to děláte?
Za prvé bych určitě vyzdvihla roli partnera – můj muž je mi obrovskou oporou a vzájemně se doplňujeme, pomáháme si a inspirujeme se. Za druhé je určitě důležité zmínit skvělý tým spolupracovníků a také členy naší rodiny, kteří jsou všichni velmi nápomocní, schopní a zodpovědní. A v neposlední řadě stojí jistě za zmínku fakt, že dětem dáváme dost velkou volnost, nemám potřebu jim stát na každém kroku za zády, ale naučili jsme je samostatnosti. Jsou šťastné, milují nás a my je. A moc 😊.
Malé děti bývají často nemocné, zvláště když jsou v dětském kolektivu. Jak je to u vás? Děláte nějaké konkrétní kroky v rámci prevence zdraví svých dětí?
Toto také často slýchám od svého okolí, ale upřímně, toto se u nás neděje. Naše děti téměř nejsou nemocné – ano, teď měly covid, který někdo z nás přinesl domů a všichni jsme se nakazili, ale předtím přes rok vůbec nic. I zde jsem spíše příznivce důležité role psychiky, lásky, kterou děti cítí, a celkové pohody, která doma vládne. S dětmi chodíme dost na procházky a jsou často venku, určitě se snažíme, aby jedli vyváženě, ale především dbáme na jejich přirozenou radost a chuť do života. A funguje to 😊.
Jak vypadá běžný den polyglotky, lektorky a matky pěti dětí?
Aktuálně naprosto dokonale 😊 Jak jsem již zmínila, mám naprosto skvělý pracovní tým, na který se mohu opravdu spolehnout, což znamená, že už nemusím tolik pracovat na opakujících se věcech, jako je například pravidelná výuka nebo administrativa spojená s chodem firmy. Momentálně můj den vypadá tak, že vstávám v 5:30h, odvezu malou Esterku do školky, jedu do gymu na lekci crossfitu, pak si společně s manželem dáme snídani, pověnuji se online marketingu naší společnosti, odpovím na emaily, společně s mužem uvaříme oběd, pak mám nějaké schůzky nebo aktuálně píši knihu Umění učit, pak znovu pro děti, pobýt a pohrát si s nimi, někdy druhá fáze tréninku, běh nebo plavání, úkoly s dětmi, tu a tam nějaká lekce, příprava na nějaký z mých webinářů, večeře, čas s manželem a uložení se k nočnímu odpočinku 😊 Život snů 😊.
Jeden z důvodů, proč se něco nedaří, spočívá v tom, že většina lidí nedělá ani to, co má, ne ještě něco navíc. U vás má člověk pocit, že stíháte minimálně za čtyři lidi. Odkud čerpáte energii? Co byste poradili ženě, která se cítí unavená a skleslá, i bez podnikání a pěti dětí?
Je to tak. Dělat něco navíc je velmi zásadní – lidé myslí příliš pouze na sebe a neohlíží se často na druhé. Pomoc v jakékoli podobě je sama o sobě terapeutická. Pro mě osobně má pomoc obrovský význam, velmi mě naplňuje a cítím, jak moc je všechno nádherné, když člověk dává. A odkud beru energii? Rozhodně ze své životní filosofie, z knih, z víry v krásný svět a z možností naplňovat vlastní potenciál.
Organizujete webinář „Sedm způsobů, jak dostat ze sebe to nejlepší“. Jak ale zjistím, co je to nejlepší?
Moc hezká otázka. Věřím, že každý z nás na tento svět přišel s určitým posláním. Často slýchám, že si člověk má život hlavně co nejvíc užít. Nesouhlasím s tím. Věřím, že v sobě každý neseme obrovský potenciál něco vytvořit, zlepšit, navrhnout, vynalézt, pomoci, obětovat, vyrobit, nevím, každý to máme trošku jinak, ale nevyužití vlastního potenciálu naplno vnímám jako jisté nenaplnění poslání, se kterým jsme přišli na svět, a tudíž selhání. Je to ale pouze můj osobní názor. To své nejlepší člověk pak pozná jednoduše – to se cítí, v tom vám je prostě krásně! A nejen vám!
Jaké tři rady byste dala ženám v rámci péče o své zdraví?
Určitě najít si nejprve partnera, se kterým budou opravdu šťastné, který bude podporovat jejich přirozené touhy a radosti, a pomáhat jim v případném dalším růstu a rozvoji. Následně pracovat na vybudování pevných a kvalitních vztahů s lidmi, které jsou v jejich životě důležití, a pomoc jim. A jako poslední vytvořit si správné návyky ohledně sportu, pohybu, stravy a dalších pravidelných životních aktivit.
Děkuji pěkně za rozhovor.
Zdroj foto: archiv D. P.