Tichý zloděj kostí: osteoporóza
Vůbec není pravidlem, že bychom slavili všechny svátky, nebo spíše světové či mezinárodní dny, které na nás červeně blikají a svítí v kalendářích preventistů, lékařů a zdravotníků. V běžných kalendářích nám totiž běžně neblikají a nesvítí. I proto se usilujeme na našem webu o těchto dnech pravidelně psát, protože je to potřebné. OSN, UNICEF, Světová zdravotnická organizace a další kompetentní instituce vyhlašují tyto svátky z důležitých důvodů. A během nich preventisté, lékaři a všichni, kteří mají z titulu své odbornosti profesionální povinnost šířit zdravotní osvětu, dělají všechno, co je třeba, aby byla veřejnost odborně informována o konkrétním tématu, týkajícím se konkrétního svátku, nebo světového, mezinárodního či evropského dne. A to jsou důvody, proč o těchto svátcích píšeme i my.
Z pohledu OSN jsou mezinárodní dny a týdny příležitostí ke vzdělávání veřejnosti o problémech, které vyvolávají obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů. A taky k oslavě a posílení úspěchů lidstva.
Dnes slavíme Světový den osteoporózy.
Vcelku zvukomalebné slůvko osteoporóza si dovolím zařadit mezi ty, které jsme slyšeli zřejmě všichni. Již podstatně méně z nás ale zná význam tohoto slova. A ještě méně lidí ví, co toto onemocnění znamená pro všechny, kteří jím trpí – a vůbec jich není málo. I proto se expertky a experti ze Světové zdravotnické organizace a Mezinárodní nadace osteoporózy IOF na patřičných místech zasadili o to, že 20. říjen je již od roku 1997 Světovým dnem osteoporózy.
Tichý zloděj kostí
Osteoporóza, „lidově“ řednutí kostí je zdravotní stav, kdy jsou kosti slabé a křehké a lehce se lámou – dokonce i v důsledku menšího pádu, nárazu, zvednutí těžšího břemene, náhlého pohybu, obyčejného kýchnutí nebo i samovolně.
Základní charakteristikou tohoto nenápadně se rozvíjejícího metabolického onemocnění – kterému přischlo i nelichotivé pojmenování „tichý zloděj kostí“ – je úbytek kostní hmoty. Kosti postupně řídnou, jsou méně odolné a klesá i jejich pružnost a pevnost, co ústí do vyššího rizika zlomenin, zejména obratlů, krčků stehenní kosti a předloktí.
Tyto zlomeniny můžou být i život ohrozující a jsou hlavní příčinou bolesti a dlouhodobé invalidity zejména seniorek a seniorů. Osteoporotické zlomeniny a jejich následky značně zhoršují kvalitu života a téměř u poloviny nemocných vedou k závislosti na dopomoci.
Globálně každá třetí žena a každý pátý muž ve věkové kategorii 50+ utrpí osteoporotickou zlomeninu. A což je zarážející, odhadem jenom u 20 % pacientek a pacientů s osteoporotickými zlomeninami je skutečně diagnostikovaná a následně léčená osteoporóza.
Jak zjistím, že mám osteoporózu?
Obvykle to zjistíme my i lékaři až po první osteoporotické zlomenině. Protože toto onemocnění si dává opravdu načas, rozvíjí se pozvolna a prakticky v časných fázích bez zjevných příznaků. Až postupně dochází k bolestem zad například po dlouhém stání a snižování tělesné výšky v důsledku nahrbení.
Pokud chcete zjistit, jestli vám hrozí osteoporóza, zkuste tento test rizikových faktorů Mezinárodní nadace pro osteoporózu IOF. Je v českém jazyce a při každé otázce se můžete dočíst i stručný vysvětlující kontext konkrétního rizikového faktoru. A samozřejmě, po vyplnění testu se můžete kromě důležitých doporučení těšit i na další odborné informace nejenom o rizikových faktorech osteoporózy.
A když nemáte jistotu, jak jste na tom s příjmem vápníku, k dispozici je tato IOF kalkulačka. Zkuste si ji proklikat, mimo jiné zjistíte i to, kolik vápníku které potraviny – z těch v našem „západním“ stravovacím nejběžnějších – obsahují.
Jak jsme na tom u nás?
Ne, nejsme nějaký izolovaný ostrov, kde by se naše lidské společenství vyvíjelo endemicky. V naší zemi máme prakticky stejný problém s osteoporózou, jako kdekoliv jinde ve vyspělých zemích. Podle expertů a expertek Státního zdravotnického ústavu osteoporóza trápí odhadem 7-10 % populace, v České republice se tedy toto onemocnění může týkat až 1 milionu obyvatel.
Osteoporózou trpí každá třetí žena a každý pátý muž ve věku nad 50 let. Ve věkové kategorii 70+ je to již každá druhá žena. Problém je v tom, že z celkového počtu nemocných osteoporózou je léčeno jenom 10-20 %. Důvod je velmi prozaický: osteoporóza se vyvíjí pomalu, nenápadně, bez signifikantních příznaků a často je zjištěna až po první osteoporotické zlomenině.
Trend výskytu osteoporózy má značně stoupající tendenci, což je vysvětlováno zvyšováním průměrného věku a ruka v ruce podporován i následky způsobu života a životního stylu, který nemůžeme nazvat zdravým. Dle dat WHO jsou osteoporotické zlomeniny hlavní příčinou nemocnosti a invalidity starších lidí.
Existuje prevence osteoporózy?
Jde o prevenci sekundární, která je zaměřena zejména na ženy po menopauze. Pozornost by měla být zaměřena na:
- dostatečný přísun vápníku stravou
- zajištění přiměřené dodávky vitaminu D – slunečním osvitem, stravou bohatou na vitamin D, případně suplementací
- pohybovou aktivitu s odpovídajícím zatížením
- vyvarování se kouření a vyšší konzumaci alkoholu
Sekundární prevence nikdy nenahradí tu primární a je beze přehánění na místě označit osteoporózu za pediatrický problém s geriatrickými následky. Protože primární prevence osteoporózy musí být nastavena již během dětství a dospívání, kdy se vytváří kostní tkáň a zároveň budují návyky životního stylu, které mají na kvalitu kostí v průběhu života zásadní vliv.
Primární prevence prakticky kopíruje tu sekundární, s důležitým dovětkem: je důležité zabránit podvýživě – a to nejenom v dětském věku. Je tedy zejména na rodičích, jestli nastaví svým dítkům správné návyky životního stylu, netýkající se jenom zdravé a vyvážené stravy, ale i pravidelného pohybu.
A ruky na bederní a jiné klouby a kosti, dámy a pánové: to, co naši potomci vidí doma, chtě-nechtě kopírují a zřejmě těžko budeme nastavovat návyky zdravého životního stylu v leže při televizi při chroustání chipsů…
Řekněme tedy ne křehkým kostem.
Ján Schneider
Foto: IOF