Superpotraviny: Sůl je doopravdy nad zlato
V současné „virtuální dietologii“, které se kudy-tudy po sociálkách a jiných zákutích virtuálního všehomíra věnuje prakticky leckdo bez jakéhokoliv vzdělání, kvalifikace a zkušeností souvisejících s tímto exaktním oborem, můžeme narazit doslova na „potraviny zabírající na všechno.“ Pokud bysme však jejich „účinky“ konfrontovali s vědeckými důkazy, nenalezneme zhola nic, co by je potvrdilo. Proto je i v této oblasti mimořádně důležité, odkud čerpáme informace a do jaké míry máme jistotu, zda jsou pravdivé, ověřené a mají vědecké, medicinské a dietologické opodstatnění. Své polínka do věčného ohýnku osvěty postavené na vědecky ověřených faktech jsme se proto rozhodli přikládat i my v našem seriálu o superpotravinách.
Již jsme se věnovali skořici, zázvoru, kakau, melounu, červené řepě, medu, tykvi, ovesným vločkám, kefíru, kysanému zelí, zelenému čaji a dnes je na řadě sůl.
Nebudeme ani diskutovat o tom, že sůl je opravdu nad zlato a k zdravému fungování našich organismů ji potřebujeme doslova jako sůl. Sůl je ve všech kulturách na světě nejenom běžnou součástí jídelníčků, ale taky mýtů, pohádek, rčení, průpovídek, bonmotů a jiných mouder. Dáme k dobru jedno obzvlášť povedené: „Sex bez hříchu je jako vajíčko bez soli…“
Určitě nechceme rozpoutat laické i odborné pozdvižení, když píšeme o soli jako o superpotravině. Vždyť sůl je považována za klíčový faktor rizika hypertenze a na první přečtení by mezi superpotraviny neměla patřit, možná spíše naopak. Ale sůl si to doopravdy nezaslouží, je v tom prakticky nevinně, protože hypertenze a s ní související onemocnění a negativní zdravotní stavy jsou důsledky nezdravého životního stylu, včetně nadměrného příjmu soli. Tedy ne konzumace soli samotné, ale její nadměrný příjem nám nedělá dobře.
Pojďme tedy především povyvracet nejčastější mýty spojené s tímto veledůležitým nutrientem a pověnovat se i vědecky zdůvodněným a podloženým faktům.
Mýty a fakty o soli
Škodlivá sůl nepatří do jídelníčku
Tento mýtus je nesprávnou interpretací a v podstatě překroucením prokázaného faktu: sůl je pro lidský organismus životně důležitá – ale v přiměřeném množství.
Dlouhodobé nadměrné solení zvyšuje krevní tlak a je nepřímou příčinou nemocí souvisejících s hypertenzí. Škrtnutí soli z jídelníčku je však zdraví škodlivé a životu nebezpečné.
Sůl nám pomáhá udržovat nejenom optimální hladinu krevního tlaku, ale i rovnováhu tekutin v krvi, a taky přispívá k správné mu fungování nervů a svalů. Přiměřené množství soli pro dospělého člověka je do 5 gramů denně – necelá čajová lžička.
Někteří lidé potřebují více soli
Ne, není to potřeba, ale získaný návyk: například lidé běžně konzumující ryby konzervované solením jsou na sůl zvyklí jinak, než ti, kteří mají jiné regionální stravovací návyky. Tento fakt tedy neznamená, že Laponci potřebují více soli než Papuánci.
Chuťové preference ve vztahu k soli získáváme zkušeností a umíme je i variovat. Například používáním více bylinek či koření při přípravě pokrmů. Zejména však přeorientováním se z ultrazpracovaných potravin s vysokým, nadlimitným obsahem soli na čerstvé, nepřesolené potraviny.
Po cvičení je třeba dodat tělu sůl
Tento typický fitness-sportovní mýtus je rozšířen zejména mezi amatérkými sportovkyněmi a sportovci. Po běžném cvičení, pohybových aktivitách, námaze nebo i saunování je důležitá rehydratace – doplnění tekutin. Tedy ne „resodizace“ nápoji s vyšším obsahem soli. Pokud tedy nepatříte mezi vrcholové, profesionální sportovce, trénující v delších než 90 minutových cyklech.
Víme o tom, že máme hypertenzi způsobenou solí
Určitě ne, problém je v tom, že mnozí lidé s hypertenzí ani netuší, že ji mají. A natož, že souvisí s nadměrným solením. Proto je důležité pravidelné měření tlaku u lékaře a máte-li nadváhu, tak i doma kvalitním talkoměrem.
Přibližně u 90 % pacientů s diagnostikovanou hypertenzí není přesně stanovena její příčina, obecně známé jsou však rozhodující rizikové faktory vysokého krevního tlaku:
- věk, pohlaví – muži mají vyšší riziko hypertenze, než ženy
- genetické predispozice
- zvýšený příjem soli
- nezdravé stravovací návyky
- nadváha a obezita
- sedavý způsob života
- nedostatek aktivního pravidelného pohybu
- kouření a konzumace alkoholu
- kardiovaskulární onemocnění
- diabetes
- chronické onemocnění ledvin
- vysoké hladiny cholesterolu
Na příjem soli reagujeme všichni stejně
Tento mýtus je vyvrácen výsledky a poznatky vědeckého výzkumu, který se dnes přiklání k tomu, že ženy všech věkových kategorií jsou citlivější na sůl než muži. Což může mít přímý vliv na hodnoty krevního tlaku. A právě citlivost na sůl, respektive neschopnost těla vyloučit přebytečnou sůl patří mezi běžné, ale méně známé příčiny hypertenze.
Vědci tvrdí, že že ženské ledviny lépe vylučují sůl, což může být důvodem, proč jsou riziko a také výskyt hypertenze vyšší u mužů. Sůl v organizmu by měla zároveň uvolňovat krevní cévy s důsledkem snížení krevního tlaku, což se však neděje právě u lidí citlivých na sůl a zejména u žen po menopauze.
Solit či nesolit?
Tato téměř hamletovská otázka má jednoznačnou odpověď: Nejenom ženy citlivější na sůl, ale všichni bychom měli přestat nadměrně solit a vyhýbat se jídlům, která obsahují soli více, než je zdravé. Protože riskujeme hypertenzi a všechny negativní zdravotní důsledky z ní vyplývající.
Při konzumaci soli tedy nebuďme extremisté: nepřesolujme, ale ani úplně nevylučujme sůl z našeho jídelníčku, protože je pro náš organismus životně důležitou superpotravinou. A vážně si nezaslouží, abychom ji v souvislosti s naším zdravím mýtizovali, postačí jenom uhlídat zdravou míru její konzumace.
A kolik soli je tak akorát? Globální lidé konzumují až kolem 9-12 gramů soli denně. Což je přibližně o 100 % víc, jak denní příjem doporučený Světovou zdravotní organizací: 5 g kuchyňské soli, tedy přibližně 2 g sodíku.
Ján Schneider
foto: pixabay