O pitném režimu jako jednom z pilířů zdravého prožití letních veder píšeme každé léto a dnes si dáme malé repete. Meteoroložky a meteorologové po krátké deštivé pauze předpovídají návrat tropických veder do našich zeměpisných šířek a lékaři a lékařky se na urgentech připravují na nápor kolabujících dehydrovaných lidí. Ne nadarmo jsme dehydrataci zařadili mezi letní rizika a dodržování pitného režimu mezi preventivní opatření.

Kolik musíme v létě pít?

Vůbec nejde o to, že musíme pít hodně, kouzlo je v dávkování. Ani zaužívané letní doporučení 2-3 litry denně nemůžeme brát doslovně, protože množství tekutin, které potřebuje tělo konkrétního člověka přijmout, závisí od mnoha faktorů. Nejde jenom o hmotnost, ale i o věk, pohlaví, zdravotní stav a kondici, druh a délku fyzické aktivity a nezanedbatelná je taky teplota a vlhkost vzduchu.

Lékaři a lékařky doporučují pít nejméně 2-4 decilitry na 10 kilogramů tělesné hmotnosti a pokud jsme fyzicky aktivní, i více. Pokud kupříkladu vážíme 60 kilogramů, tak bychom měli denně vypít od jednoho litru a dvou deci do téměř dva a půl litru. Vzhledem k výše zmíněným faktorům to ale berme jako orientační objem, který nemůžeme paušalizovat jako obecně platnou normu pro každého a každou z nás.

Rozsáhlý výzkum z roku 2022 přinesl zjištění, že množství vody, které lidský organismus potřebuje denně se pohybuje mezi 1,5 a 1,8 litry denně. Do studie byli zahrnuty tisíce dětí, mužů i žen z 23 zemí celého světa ve věku od 8 dnů do 96 let, žijících v širokém spektru různých prostředí a životních podmínek.

Lidé žijící v horkém a vlhkém prostředí, ve vysokých nadmořských výškách, sportovci, těhotné a kojící ženy potřebují pít více vody než ostatní.

V létě bychom neměli pít nárazově velké množství tekutin, ideální je pít průběžně, častěji, v menších dávkách a pokud možno vždy, když pocítíme žízeň. Právě biologický mechanismus, kterého výsledkem je pocit žízně, je nejpřirozenějším indikátorem, že naše tělo potřebuje doplnit tekutiny.

Musíme ale dát pozor na děti a seniory a v zájmu jejich zdraví na jejich letní pitný režim dohlédnout. Děti totiž ještě nemají dokonale vyvinut přirozený mechanismus žízně a u seniorů a seniorek nad 60 let tento mechanismus postupně „vyhasíná“.

Dětem je potřeba nabízet pití co nejčastěji i tehdy, když necítí žízeň. U seniorů je třeba zabezpečit, aby měli pití rozloženo během dne rovnoměrně do pravidelných dávek a musíme jim připomínat, že by měli pít, i když nepociťují žízeň.

Co v létě pít a co raději ne

Možná si vzpomenete na jeden z prvních letních hitů Elánu Mám chuť na niečo chladené…Chalani to jistě mysleli dobře, ale pozor: když v létě pijeme příliš vychlazené nápoje, možná uhasíme žízeň, ale přehřátému organismu moc nepomůžeme zchladit se.

Naopak, ještě mu přitížíme, při již beztak obtížné termoregulaci při teplotě vzduchu vyšší než 30 ºC. Tento paradox platí i pro konzumaci zmrzliny v letních vedrech. Takže v létě bychom měli pít nápoje ani moc přechlazené, ani velmi teplé.

• ideální letní nápoj je čistá voda
• můžeme ji střídat s minerální vodou
• v létě uhasí žízeň i bylinné čaje – pozor ale na jejich teplotu
• omezme slazené nápoje i ty, které obsahují chinin
• pokud možno, vyhýbejme se alkoholu i kofeinovým nápojům, i když i ty přispívají k hydrataci

Nepijeme až moc?

Na fenomén „láhev s sebou“ a několik mýtů v souvislosti s doporučovaným množstvím tekutin, které potřebujeme denně vypít, se zaměřila kolegyně z BBC a dospěla k vskutku zajímavým závěrům.

• „pravidlo 8×8“ – tedy vypít denně během 8 hodin bdění 8 sklenic vody navíc k ostatním nápojům není podloženo vědeckým výzkumem
• překonáno je i americké nutriční doporučení z roku 1945, z kterého zřejmě vznikla „hydratační mantra“ 2 litry tekutin denně, které byly tehdy doporučovány ženám a 2 a půl litru mužům
• vědecký základ nemá ani doporučení z roku 1974, aby průměrný dospělý člověk zkonzumoval 6-8 sklenic vody denně, včetně ovoce, zeleniny, kofeinových, nealkoholických nápojů a piva
• pocit žízně neznamená, že jsme již nebezpečně dehydratovaní
• žízeň je funkčním ukazatelem nedostatku tekutin a potřeby hydratace
• několik málo důkazů naznačuje, že pití většího množství vody, než naše tělo potřebuje, přináší benefity nad rámec zabránění dehydratace
• dostatečné pití zabraňující i mírné dehydrataci pomáhá podporovat mozkové funkce
• správná hydratace může do jisté míry zpomalit proces stárnutí organismu a pomoci vyhnout se chronickým kardiovaskulárním a plicním onemocněním
• některé studie naznačují i to, že konzumace tekutin může pomáhat při regulaci hmotnosti
• na údajný přínos pití většího množství vody na hydrataci pleti chybí vědecké důkazy
• nadměrná hydratace zejména při sportu může být zdraví škodlivá
• panuje většinová odborná shoda, že potřeba tekutin se liší v závislosti od věku, velikosti a hmotnosti těla, pohlaví, úrovně fyzické aktivity a prostředí

Zřejmě jediným zásadním přínosem pití více tekutin, než naše tělo potřebuje, je spálení několika kalorií navíc častějším běháním na toaletu. Takže nepijme ani zbytečně moc, ani málo. Ale tak akorát, přiměřeně našemu věku, pohlaví, tělesné konstituci, fyzičce, zdravotnímu stavu, zátěži, venkovní teplotě, vlhkosti vzduchu a nadmořské výšce. Vyhneme se tak dehydrataci i nadměrné hydrataci.

Pohodové, přiměřeně hydratované léto přeje

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels