Bezpochyby není pravidlem, že bychom slavili všechny svátky, nebo spíše světové či mezinárodní dny, které na nás červeně blikají a svítí v kalendářích preventistů, lékařů a zdravotníků. V běžných kalendářích nám totiž běžně neblikají a nesvítí. I proto se usilujeme na našem webu o těchto dnech pravidelně psát, protože je to potřebné. OSN, UNICEF, Světová zdravotnická organizace a další kompetentní instituce vyhlašují tyto svátky z důležitých důvodů. A během nich preventisté, lékaři a všichni, kteří mají z titulu své odbornosti profesionální povinnost šířit zdravotní osvětu, dělají všechno, co je třeba, aby byla veřejnost odborně informována o konkrétním tématu, týkajícím se konkrétního svátku, nebo světového, mezinárodního či evropského dne. A to jsou důvody, proč o těchto svátcích píšeme i my.

Z pohledu OSN jsou mezinárodní dny a týdny příležitostí ke vzdělávání veřejnosti o problémech, které vyvolávají obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů. A taky k oslavě a posílení úspěchů lidstva.

Dnes slavíme Mezinárodní den rodiny.

Starší a pokročilí jistě vzpomenou na socialistickou průpovídku: „Rodina je základní buňkou společnosti…“ Inu nic proti, v principu je to pravda, vždyť když jenom letmo mrkneme do historie, prakticky nenalezneme společnost, ve které rodina nepožívá patřičnou, v některých možná i posvátnou úctu. Takže rodinu a její klíčový význam pro jakýkoliv lidský „kmen“ v žádném případě nevynalezli soudruzi a soudružky, jenom si ji – ostatně tak, jako v mnoha jiných případech – přisvojili a rudě onálepkovali. Pojďme se podívat podrobněji na nesocialistickou historii svátku rodiny a význam a poslání rodiny.

Relativně krátká historie

Když vezmeme v potaz, že letos slavíme 30. výročí Mezinárodního roku rodiny a rovněž i ustanovení Mezinárodního dne rodiny Valným shromážděním OSN, jde o vskutku relativně „mladý“ svátek.

OSN začala zaměřovat svou pozornost na otázky související s rodinou v 80. letech minulého století. Spustil se proces zvyšování povědomí o problémech i potřebách rodin, účinných způsobech naplňování jejich potřeb nejenom směrem k veřejnosti, ale i k rozhodovacím orgánům na globální úrovni. Tedy nejenom na vlády konkrétních států, ale i na mezivládní a mimovládní organizace.

OSN vyzvala všechny země světa, aby zformulovaly své názory na možné vyhlášení mezinárodního roku rodiny a předložily své návrhy a připomínky k způsobům a prostředkům na zlepšení situace a blaha rodin na celé planetě. Výsledkem intenzivní mezinárodní spolupráce bylo vyhlášení roku 1994 za Mezinárodní rok rodiny.

V roce 1993 Valné shromáždění OSN rozhodlo o tom, aby se 15. květen každoročně slavil jako Mezinárodní den rodiny. Tento svátek je příležitostí informovat o problémech týkajících se rodin a pomáhat zvyšovat povědomí o sociálních, ekonomických a demografických procesech ovlivňujících rodiny.  

Uznání významu rodiny   

Na Světovém summitu o sociálním rozvoji v Kodani v roce 1995 byl uznán význam rodiny jako základní jednotky společnosti, sehrávající klíčovou roli v sociálním rozvoji. Kromě toho byla akcentována nutnost posílení rodiny s důrazem na práva, schopnosti a zodpovědnosti svých členů. Akční program světového sociálního summitu také uznal, že v různých kulturních, politických a sociálních systémech existují různé formy rodiny a všechny mají nárok na komplexní ochranu a podporu.    

Význam a nezastupitelná role rodiny pro udržitelný rozvoj lidstva se staly i nedílnou součásti 17 Cílů udržitelného rozvoje, které v roce 2015 jednomyslně přijalo všech 193 členských států OSN. Jsou zaměřeny na globální odstranění chudoby, diskriminace, zneužívání, úmrtí, kterým lze předejít, řešení ničení životního prostředí a start éry rozvoje pro všechny obyvatele naší planety. Pro dosažení mnoha z těchto cílů jsou životně důležité rodiny a rodinně orientované politiky a programy.  

Mezinárodní den rodiny 2024 má ekologické poselství

Tématem letošního Mezinárodního dne rodiny je „Rodiny a změna klimatu: Mezinárodní rok rodiny + 30“.

Klimatické změny negativně ovlivňují zdraví a blaho rodin na celé planetě prostřednictvím zvýšeného znečištění, extrémních povětrnostních událostí, kterých důsledky nutí lidi k vysídlení. Kromě toho klimatické změny narušují zemědělství a potravinové systémy a mají i ekonomické dopady.

Na druhé straně ale rodiny taky významně přispívají k emisím skleníkových plynů prostřednictvím spotřeby elektřiny, výběru dopravy, spotřeby potravin a celkových modelů spotřeby. Právě posílení postavení rodin prostřednictvím vzdělávání, změny spotřebitelských návyků a jejich obhajoby je rozhodující pro smysluplná a efektivní opatření v oblasti klimatu.

Rodiny jsou v tomto procesu klíčové, protože předávají hodnoty mezi generacemi.  Proto je životně důležité vštěpovat dětem v rodinách udržitelné návyky a povědomí o klimatu již od útlého věku. Integrace zásad oběhového hospodářství do vzdělávání v raném dětství může podle expertů OSN pomoci vybudovat udržitelný ekonomický model založený na minimalizaci odpadu a obnově přírodních zdrojů. Rodiny jako spotřebitelé a zároveň zastánci mohou vést k přechodu na oběhové hospodářství.

Ján Schneider

Foto: OSN, pixabay, pexels, unsplash