Neurobiologický podpis lásky

Každá a každý z nás odstartoval měsíc lásky po svém, někdo pálením filipojakubských ohňů, další oslavili svátek práce tradičně prací. Mnozí využili až nečekaně letní počasí prodlouženého prvního květnového víkendu a vybrali se někam za zážitky. A je dost možné, že některé aktivistické osůbky slavili 1. máj i na nějaké prvomájové demonstraci – recesistické, nebo opravdové.

Květnové demonstrace nechme demonstrujícím a my si dejme opět po roce Něco o lásce. Dnes z jiného, exaktnějšího, ne úplně romantizujícího Máchovského pohledu. Vědci a vědkyně totiž zjistili, že partnerská láska má měřitelný neurobiologický podpis.

Než si ho rozšifrujeme, musím poděkovat za skvělý tip kardiologu Marekovi Karmanovi z agilního akčního slovenského týmu Mladí lekári.

Co je to láska?

..ptal se nejenom Petr Novák s Věrou Wajsarovou slovy Ivo Plicky…překrásných songů i veršů o lásce má každý národ požehnaně.

Láska je ve všech lidských kulturách a komunitách naší planety považována nejenom za hodnou ozpěvování bardy a poetkami, nebo dokonce za samotnou múzu poezie.

Láska je všude na světě pokládána za poklad, za klíčovou esenci, dávající nám smysl života a radost ze života poskytující.

To, co se nám prohání hlavami, když jsme zamilovaní a jak nám tento cit, stav – nebo co vlastně láska je? – dokáže doslova zalomcovat duševnem i fyzičnem, máme zřejmě všichni reálně otestováno.

A mnozí tušíme, někteří i víme, že zamilovanost má něco společného i s „hormony lásky“. Láska jako bytostně lidský fenomén není pouze věčným a vděčným tématem umění, jedním z esenciálních smyslů našich životů, ale i předmětem vědeckého bádání.

Láska a věda

Kupříkladu funkční párové vztahy spájejí vědci a vědkyně s lepším zdravím a kvalitněji, smysluplněji prožitým životem.

Máme vědecky potvrzeny pozitivní benefity zamilovanosti na psychické i duševní zdraví pro oba zamilované ve funkčním párovém vztahu. Benefity jsou velmi pravděpodobně zprostředkovány interagujícími neuronovými sítěmi a strukturami – limbickým odměňovacím systémem a jeho neurotransmitery.

Interakce neuromodulátoru oxytocinu a neurotransmiteru serotoninu byla prokázána jako zprostředkující sociální odměnu. Funkční aktivace dopaminergních odměňovacích systémů by tedy mohla být jedním z několika základních mechanismů podporujících inicializaci a udržování vztahů lidských párů. Přeloženo do „nevědčiny“: podporujících propuknutí a udržování lásky.

Víme ale, co přesně se děje v mozcích lidí tvořících zamilovaný pár během toho, když jsou k sobě obzvlášť něžní a vyměňují si láskyplná slova?

Ale ano, již pár let to víme, díky německým vědkyním a vědcům.

Neurologický podpis lásky  

Vědecký tým Institutu lékařské psychologie heidelberské univerzitní nemocnice UKHD a mannheimského Centrálního institutu duševního zdraví, vedený ředitelkou UKHD profesorkou Beate Ditzen, si dal ambiciózní cíl: získat vhled do interakce mozků zamilovaného páru na základní, neuronální báze.

Výsledkem je studie publikovaná v žurnálu SCAN – Social Cognitive Affective Neuroscience v roku 2023 s názvem: Neurální reakce na instruovanou pozitivní párovou interakci: fMRI studie o sdílení komplimentů. 

Do studie bylo vybráno celkem 86 členů a členek 43 heterosexuálních párů, kteří byli zamilováni, výhradně spolu tvořili pár nejméně 6 měsíců a měli šťastný vztah.

V rámci experimentu vybírali a posílali partnerům a partnerkám komplimenty a slova o tom, co se jim na sobě navzájem a na jejich vztahu líbí.

Během této láskyplné interakce byly pomocí funkční magnetické rezonance zkoumány jejich mozkové funkce.

Magnetickou rezonancí byla zaznamenána aktivizace širokého vzorce oblastí limbického systému mozku, podílejících se na zpracování empatie a odměn. A to nejenom, když kompliment a pozitivní informaci dostali od partnera či partnerky, ale i tehdy, kdy láskyplná slova vybírali.

Zapájeli se centra mozku asociovány s dopaminem a oxytocinem. A dokonce zapojení dopaminergních oblastí bylo patrné nejenom při přijímání komplimentů, ale bylo nejsilnější při výběru komplimentů pro partnera či partnerku.

„Výsledky naší studie poskytují první důkazy o tom, že láskyplná a vděčná slova adresovaná partnerovi aktivují v mozku stejné okruhy odměn, jaké se spouštějí například tehdy, když posloucháme svou oblíbenou hudbu, vychutnáváme si dobré jídlo nebo vyhrajeme v loterii,“ vysvětlila šéfka vědeckého týmu, profesorka Beate Ditzen.

Projevujme si lásku co nejvíce

Máme tedy potvrzeno, že partnerská náklonnost, zamilovanost, láska není „jenom“ emoce. Je to podstatně komplexnější stav, ukotven biologickými mechanismy a „podepsán“ neurologickým podpisem.

Láska a její aktivní, laskavá a láskyplná komunikace směrem k objektu lásky může pozitivně přispívat nejenom ke stabilitě partnerského vztahu. Může být i významným regulátorem stresu a potenciálně přispívat i k dlouhodobému zdraví. Obou součástí páru, partnerky i partnera.

Hodně lásky přeje

Ján Schneider

foto: pixabay, pexels