Psychosomatika: neoddělitelné spojení těla a duše

Neutuchající bolesti zad, bolesti hlavy, migrény, ekzematická onemocnění, tlak na hrudi či křeče v žaludku. Zakusili jste už v životě některý z těchto symptomů? Možná jste absolvovali sérii vyšetření a sezení u odborníků bez konkrétní diagnózy. Nebo vaše obtíže lékař uzavřel se slovem: psychosomatické onemocnění. Co přesně si máme pod tímto pojmem představovat?

Co je to psychosomatika?

Psychosomatika je samostatný vědní obor, který hledá propojení mezi psychosociálními a biologickými vlivy na člověka. Zjednodušeně řečeno, je to nauka o vzájemném působení duševních i tělesných procesů při vzniku nebo léčení nemocí. Název psychosomatika tvoří dvě slova: psyché (duše) a soma (tělo). Jedná se tedy o nahlížení na člověka jako na celek. V dnešním světě je psychosomatika spojena s mnoha předsudky, jak u lékařů, tak u pacientů, kdy si lidé myslí, že tento název je jen synonymem hypochondrie nebo duševní poruchy. Opak je však pravdou. Psychosomatická medicína se zabývá člověkem jako celkem a chápe, že tělo a duše jsou jako dvě spojené nádoby, které nelze oddělit. A tedy duševní stav člověka může mít tělesné projevy a naopak.

Jak to celé funguje?

Předpokládá se, že některá fyzická onemocnění jsou obzvláště náchylná ke zhoršování působením psychických faktorů. Do této skupiny onemocnění patří například psoriáza, ekzémy, žaludeční onemocnění, vysoký krevní tlak a srdeční choroby. Z toho vyplývá, že fyzické projevy těchto onemocnění (rozsah kožního výsevu, výšku krevního tlaku, rytmus srdce a podobně) mohou ovlivňovat psychické faktory, což však lze jen velmi těžko dokázat, pokud vůbec. Mnozí pacienti tvrdí, že jejich stav se mění podle toho, jak se právě cítí. Někteří lidé používají termín psychosomatická porucha i tehdy, když psychické faktory způsobují konkrétní fyzické příznaky, aniž by jim lékař zjistil jakékoli onemocnění. Například bolest na hrudi může být způsobena stresem, aniž by člověk měl stanovenou nějakou konkrétní diagnózu.

Psychosomatické projevy

Mezi nejčastější psychosomatické projevy patří:

• bolesti břicha
• bolesti hlavy
• tlak na hrudi
• závratě
• bolesti svalů a končetin
• bolesti zad
• potíže s dýcháním
• pocity na zvracení a žaludeční nevolnosti
• problém soustředit se
• nadměrné pocení

Lékaři udávají, že v dnešním pandemickém období trpí zejména žáci, studenti, děti a mladí lidé po návratu do školního procesu procesu hned několika z uvedených příznaků. Je zřejmé, že přerušení běžné školní docházky se na duševním zdraví mladých lidí podepsalo mnohem více, než jsme čekali, i přesto, že na začátku se předpokládalo, že to „nebude až tak špatné.“

Co jsou psychosomatická onemocnění?

Psychosomatická onemocnění se vyskytují, když se u lidí vyvinou fyzické příznaky, které nemají jasnou lékařskou příčinu, a zdá se, že jsou ovlivněny výlučně emocionálním stavem pacienta. Někdy mají psychosomatické příznaky negativní konotace. Jedna z možných reakcí lékaře je, že byste neměli o svých příznacích tolik číst na internetu. Jiná může znít, že se vám vaše onemocnění jenom zdá. I když při psychosomatických příznacích dochází k propojení mysli a těla, samotné fyzické příznaky pacient skutečně cítí a někdy mohou být dost výrazné.

Kde uprostřed toho všeho stojí stres?

Když procházíte náročným životním obdobím, vaše tělo začne vylučovat hormony jako kortizol a adrenalin. Jsou to hormony, které nám říkají „bojuj nebo uteč.“ To znamená, že jejich úkolem je vyburcovat nás k činnosti. Pokud však ani k jedné z těchto dvou činností nedochází a hormony se díky vysoké úrovni stresu vylučují nadále, mohou se skutečně objevit symptomy, jakými jsou zvýšený krevní tlak, bušení srdce, tlak na hrudi nebo může nastat celkové oslabení imunitního systému. Kortizol totiž omezuje vedlejší funkce, které by člověka v boji nebo útěku oslabovaly, což zahrnuje trávicí, reprodukční a imunitní systém a soustředí se jen na pud sebezáchovy.

Jak si s tím vším poradit?

Pro usnadnění stavu a utišení nepříjemných myšlenek doprovázejících psychosomatické projevy tu máme pro vás hned několik tipů:

Pohyb. Ať už půjde o aktivní sportování nebo alespoň každodenní procházky v přírodě, je zapotřebí, abyste si pravidelně zaměstnávali mysl pohybem. Skvělou volbou ve všech případech je jóga.

Meditace. Každodenní ztišení v podobě vedené meditace nebo dechového cvičení dokáže dělat přímo zázraky.

Deník vděčnosti. Zapisujte si na sklonku každého dne minimálně 3 věci, za které jste v ten den vděční.

Zdravý spánek. Dbejte na to, abyste spali alespoň sedm, ideálně osm hodin denně.

Zdravá strava. Jezte dostatek ovoce a zeleniny. Omezte příjem kofeinu, cukru, těžkých mastných pokrmů a bílé mouky.

Čas pro sebe. Vymezte si každý den alespoň hodinku, kdy se budete starat jen o sebe. Odpočívejte, čtěte si, napusťte si vanu, podívejte se na oblíbený seriál nebo film, nebo se setkejte s přáteli. Jednoduše, dělejte to, co máte rádi a co vás naplňuje pocitem štěstí.