Alzheimerova choroba: co byste o ní měli vědět?

 Alzheimerova choroba: co byste o ní měli vědět?

Fotografie od uživatele Daria Shevtsova ze služby

Alzheimerova choroba je známa už více než 100 let, přesto ji pořád lidstvo nedokáže vyléčit a pacientů s tímto onemocněním neustále přibývá. Podívejte se společně s námi na to, co to Alzheimerova choroba je a co život s ní obnáší. 

Alzheimerova choroba v roce 1907, kdy byla objevena, patřila spíše mezi vzácná onemocnění. Dnes se s ní můžete v populaci setkat často a řadíme ji dokonce mezi častá civilizační onemocnění společně s infarktem, obezitou, cukrovkou nebo rakovinou. 

TIP: Víte, jaké jsou nejčastější civilizační onemocnění a jak jim předcházet? 

Co to je Alzheimerova choroba? 

Alzheimerova choroba je pomalu se rozvíjející neurodegenerativní onemocnění mozku, které vede k zániku nervových buněk a nervových spojů. Hlavním důsledkem je potom vznik demence a pokles kognitivních funkcí jako je paměť, myšlení nebo rozumové schopnosti. Nejčastěji se objevuje u osob seniorského věku. 

Demence a Alzheimerova choroba 

Setkat se můžete také s označením Alzheimerova demence, které však není správné. Alzheimerova choroba je příčinou pro vznik demence. Setkat se s demencí můžete však i u jiných onemocnění, například u Parkinsonovy nemoci nebo Huntingtonovy choroby. 

Bez ohledu na příčiny má však demence velmi podobné příznaky, mezi které patří problémy s pamětí, myšlením, plánováním, vyjadřováním a změnami osobnosti. 

Zajímavost: Věděli jste, že podle některých studií může riziko demence zvyšovat například i porucha pozornosti napříč generacemi? Víte, co je to ADHD? 

Příčiny vzniku Alzheimerovy choroby 

Alzheimerova choroba se vyvíjí v důsledku zániku mozkových buněk. V mozku se postupem času vytváří nánosy chorobně změněné bílkoviny, následkem čehož postupně dochází k zániku mozkových buněk a ztenčování kúry. 

Příčiny vzniku Alzheimerovy choroby ale nejsou zatím dostatečně objasněny. Na vzniku se může podílet více faktorů, říkáme jim rizikové faktory. 

Rizikové faktory 

Pravděpodobně neexistuje jen jedna příčina, která by způsobila rozvoj Alzheimerovy choroby. Vyvíjí se na základě více faktorů. Některé z nich není možné ovlivnit, jiné ano

Za rizikové faktory ovlivňující vznik Alzheimerovy choroby dnes odborníci považují: 

  • vysoký věk, stárnutí 
  • pohlaví (všeobecně lze říci, že onemocněním trpí více žen než mužů) 
  • rodinnou anamnézu a genetický předpoklad 
  • onemocnění srdce, vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu 
  • poranění mozku 
  • nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření 
  • nevhodný životní styl 
  • nadváhu a obezitu
  • depresi a sociální izolaci

Symptomy Alzheimerovy choroby 

První příznaky Alzheimerovy choroby přichází pomalu a ze začátku jim okolí nemusí připisovat velký význam. Říká se, že u starších lidí je normální něco zapomenout. Ztráta paměti je však klíčovým znakem, který může signalizovat zrod Alzheimerovy nemoci.

Mezi hlavní příznaky Alzheimerovy choroby řadíme problémy s pamětí, vykonáváním běžných činností, problémy s řečí a komunikací, změny v osobnosti a chování, problémy s myšlením a další. 

Charakteristické je, že příznaky se s postupem času zhoršují, určitě není dobré je podceňovat, včasným testováním se dá hodně ovlivnit.

Ztráta paměti 

Ztráta paměti u osob s Alzheimerovou chorobou ovlivňuje každodenní život. Osoba s touto nemocí může mít problémy s přijímáním nových informací, zapamatováním si. To může vést k ztrácení a zakládání předmětů nebo zapomínání událostí. 

V prvních stádiích nemoci se objevují potíže hlavně s krátkodobou pamětí, v pozdním stádiu nemoci však dochází i k ztrátě dlouhodobé paměti. 

Kognitivní deficity

Člověk s Alzheimerovou chorobou mívá také kognitivní deficity různé závažnosti. To znamená, že má problémy s myšlením, řešením problémů, úsudkem nebo rozhodováním. V praxi se objevují potíže jako: 

  • těžkosti s řešením problémů 
  • těžkosti s penězi, placením účtů 
  • těžkosti v rozhodování 

V praxi to vypadá tak, že tito lidé nejsou schopni v pozdějších stádiích nemoci vhodně vybrat oblečení a jsou schopni obléct si i několik vrstev oblečení najednou nebo zvolit neadekvátní oděv. 

Fotografie od uživatele Andrea Piacquadio ze služby Pexels

Problémy s rozpoznáváním a orientací 

Často je u osob s touto nemocí zhoršené také abstraktní myšlení, a tak se vytrácí například smysl čísel. V pozdějších stádiích mají osoby s Alzheimerovou chorobou problém rozpoznat i předměty nebo tváře. 

Objevuje se také problém s prostorovým vnímáním a časovou i místní dezorientací. Pojmy jako ráno či večer jsou těmto lidem v pozdějších stádiích nemoci cizí, nepoznávají svůj dům ani město, kde žili klidně i celý život.

Problémy s řečí a obtížné dorozumívání se 

U lidí s Alzheimerovou chorobou můžete pozorovat také problémy v řeči. Takový člověk může mít potíže najít správný výraz, nedokáže si vzpomenout na jednoduchá slova a také tato slova nahrazuje jinými slovy, tudíž věty pak přestávají dávat smysl. Chyby může dělat nejen v řeči, ale také při psaní. 

Změny osobnosti a chování 

Osobnost nemocného se může také v čase měnit. U člověka s Alzheimerovou chorobou se objeví často spousta dříve nepozorovaných vlastností, jako jsou: 

  • zmatenost
  • podezřívavost
  • vztahovačnost a sobeckost 
  • ztráta empatie
  • ztráta zájmu a motivace 
  • společensky nevhodné chování 
  • časté změny nálad

Stádia Alzheimerovy choroby

Typický průběh Alzheimerovy nemoci má 3 stádia, která se dají následovně popsat: 

První stádium 

V prvním, počátečním,  stádiu se začínají objevovat první, lehce přehlédnutelné příznaky jako je horší vyjadřování, ztráta motivace i zájmu o oblíbené činnosti, potíže s orientací v prostoru, zhoršení krátkodobé paměti, potíže s rozhodováním a další. 

Druhé stádium 

Začátek druhého stádia se projevuje tak, že se postupně všechny příznaky zhoršují a komplikují každodenní život. Lidé tak v tomto stádiu už potřebují pomoc další osoby a to například s vařením, uklízením nebo osobní hygienou. 

Osoba s Alzheimerovou chorobou ve středním stádiu nemůže zůstat dlouho bez dozoru, může zapomenout zavřít vodovodní kohoutek, vypnout sporák nebo žehličku. Schopnosti takového člověka jsou omezené a může tak nechtíc způsobit vážné problémy sobě i svému okolí. 

Práce s nemocným člověkem může být velmi vyčerpávající, protože se také začínají objevovat změny v chování a náladách. 

Třetí stádium 

Třetí, pozdní, stádium je pro okolí obzvlášť náročné, protože takový člověk vyžaduje neustálou péči. Osoba s Alzheimerovou chorobou ve třetím stádiu má potíže s rovnováhou, chůzí i inkontinencí. 

Zhoršuje se také polykání a nastávají problémy s příjmem potravy a tekutin a někdy je třeba nasadit umělou výživu. Zvyšuje se riziko dalších komplikací jako je podvýživa, dehydratace a infekční onemocnění. Tato nemoc značně snižuje obranyschopnost organismu a i běžná nemoc může způsobit nepříjemné komplikace. 

Člověk v tomto stádiu nemoci nepoznává známé předměty ani své nejbližší. Má vážné problémy s časovou i prostorovou orientací, krátkodobou i dlouhodobou pamětí. 

Prevence 

Alzheimerova nemoc pravděpodobně není nemoc, které se dá předejít. Správným životním stylem však lze snižovat rizikové faktory pro rozvoj nemoci. Osvojit si základy zdravého životního stylu můžete v každém věku a věřte, že skutečně nikdy není pozdě. Lze tak předejít mnoha onemocněním, ne jen Alzheimerově chorobě. 

Inspirace: Zaručené tipy, jak změnit svůj životní styl. 

Pravidelné prohlídky u lékaře

Vysoký krevní tlak, cholesterol, cukrovka či obezita mohou zvýšit pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby. Těmto problémům lze předcházet zdravým životním stylem a je možné je efektivně léčit. 

Nezapomínejte proto chodit na pravidelné prohlídky k lékařům, aby byl váš zdravotní stav pod kontrolou, a to nejen kvůli Alzheimerově chorobě, ale i dalším nemocem. 

Víte, co je to preeklampsie a jak se léčí? 

Fotka od sarcifilippo ze služby Pixabay

Pohyb a fyzická aktivita 

I pohyb může pomoci s mnoha zdravotními obtížemi, které mohou přispívat k rozvoji rizikových faktorů Alzheimerovy nemoci. Fyzická aktivita snižuje riziko rozvoje demence a věřte, že i v seniorském věku není prostor na výmluvy – stačí 30 minut chůze denně. 

Díky fyzické aktivitě se navíc budete cítit lépe a v pozdějším věku vám taková aktivita zajistí příjemné zpestření dne. Navíc na takovou vycházku můžete pravidelně vyrážet se sousedkou, kamarádkou, dcerou nebo jinými vám blízkými osobami. 

Správná strava 

Ke správnému životnímu stylu patří bezpochyby také zdravá a vyvážená strava. Nejvhodnější je konzumovat stravu bohatou na ovoce, obilniny, ryby, čerstvou zeleninu, luštěniny a potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Omezit byste naopak měli nasycené tuky, potraviny s vysokým obsahem cukrů, sacharidů a soli. 

TIP: K prevenci Alzheimerovy choroby patří i úprava stravy. Víte, jak si upravit jídelníček a zhubnout? 

Procvičujte si mozek 

Stimulování mozku duševní aktivitou může bránit rozvoji Alzheimerovy nemoci. Pomoci může například kognitivní trénink pro rozvoj paměti i další aktivity jako: 

  • čtení knih a psaní
  • řešení křížovek, sudoku, hádanek a rébusů 
  • hraní her (šachy, monopoly…) 
  • studium cizích jazyků 
  • hraní na hudební nástroj
  • vzdělávání se a rozvoj koníčků 

Choďte do společnosti a udržujte své duševní zdraví 

Důležité je udržovat se fit i po psychické stránce. Nestraňte se společnosti jiných lidí, choďte do společnosti a udržujte přátelské vztahy. Pravidelně si dělejte čas na své blízké, své zájmy a snažte se v každém dni hledat to dobré. 

Diagnostika Alzheimerovy choroby 

Máte podezření že se vám nebo někomu z rodiny začíná do života vkrádat Alzheimer? V takovém případě doporučujeme co nejdříve navštívit praktického lékaře, který vám doporučí další komplexní vyšetření. 

Pamatujte,  že čím dříve se nemoc pozná, tím víc se zvyšuje šance na zmírnění průběhu nemoci. Často se stává, že diagnóza se stanoví až v druhém nebo třetím stádiu onemocnění, kdy léčba už nezlepšuje stav paměti, jen ji udržuje na momentální úrovni. 

Včasná diagnostika sice nedokáže nemoc zastavit, ale díky brzkému rozpoznání můžeme průběh zpomalit a člověk tak může vést delší plnohodnotný život. Pokud má lékař podezření na vznik této nemoci, může vykonat testy: 

  • kognitivní a paměťové testy na posouzení schopnosti člověka myslet a pamatovat si 
  • neurologické testy na testování rovnováhy, smyslů a reflexů 
  • krevní a močové testy
  • CT vyšetření nebo MRI vyšetření mozku 

V některých případech je vhodné i genetické testování.

TIP: Zjistěte u svého finančního poradce, jak si správně nastavit životní pojištění a zda kryje i kritické nemoci a jejich trvalé následky. 

Léčba 

Podobně jako ostatní degenerativní onemocnění, Alzheimerovu nemoc bohužel není možné úplně vyléčit. Ale je možné pomocí léků dočasně zlepšit nebo zpomalit progresi symptomů. Léčba léky pomáhá pacientům s paměťovými symptomy a jinými kognitivními změnami. 

Někdy mohou být osobám s touto nemocí předepsány i jiné léky jako antidepresiva, léky proti úzkosti, léky na halucinace, agresi a další. 

Dále se doporučuje pacientům také změna životního stylu a další alternativní a doplňkové terapie. Možnou alternativní léčbou Alzheimerovy choroby je například i léčba CBD. Mezi další doplňkové terapie k léčbě patří: 

  • reminiscenční terapie 
  • ergoterapie
  • arteterapie
  • muzikoterapie
  • kognitivní trénink 
  • bazální stimulace 

a další 

Fotka od Sabine van Erp ze služby Pixabay

Péče o člověka s Alzheimerovou nemocí 

Péče o člověka s Alzheimerovou nemocí je velmi individuální a i nároky na péči se liší člověk od člověka. V případě každého pacienta je průběh i rozvoj nemoci opravdu specifický.

Péče o člověka s Alzheimerem může v prvním stádiu obnášet například doprovod na poštu či k lékaři, lehčí pomoc v domácnosti. V pozdějším stádiu je třeba zajistit neustálý dozor a pomoc. 

Vytvořte bezpečnou domácnost 

Domov je místo, kde člověk s touto nemocí tráví nejvíce času. Proto by měl být co nejbezpečněji zařízený. Pacienti s demencí mohou mít sníženou pohybovou schopnost. Nebezpečné jsou volně položené koberečky, vyvýšené prahy, kabely, šňůry. Snažte se je odstranit a eliminovat tak riziko pádů. 

Ulehčete orientaci v prostoru 

Aby se člověk s demencí cítil doma spokojeně, musí se dobře orientovat. Snažte se snížit množství informací, které si musí zapamatovat a pomozte mu informace najít na první pohled. Orientaci doma můžete ulehčit těmito úpravami: 

  • Do tmavé chodby nalepte svítící reflexní nálepky označující cestu ven, na toaletu, do koupelny…
  • Cedulkami označte, co se skrývá v zásuvkách a skříňkách 
  • Označte místa, kam se odkládají brýle, klíče nebo telefon 
  • Odstraňte předměty jako dekorace a v dosahu nechte jen věci, které jsou potřebné 

Ulehčete rozhodování 

Pacienti mají kromě poruchy pozornosti, komunikace a orientace těžkosti s rozhodováním – plná skříň oblečení, koupelna plná kosmetiky, krabice s léky, lednice plná jídla – to vše může člověka s Alzheimerovou nemocí ohromit. 

TIP: Rozhodování ulehčete například tím, že připravíte a označíte oblečení ven a do bytu, léky rozdělíte do dávkovače apod. 

Komunikujte jednoduše a přímo 

Komunikace s osobou nemocnou Alzheimerem by měla být co nejjednodušší. Aby takto nemocný člověk obsahu co nejlépe rozuměl, mluvte pomalu, tváří v tvář. Používejte jednoduché věty a vyhněte se komplikovaným výrazům. 

Vytvořte vhodné aktivity 

I člověk s Alzheimerovou chorobou potřebuje často povzbudit a ujistit, že je potřebný. Proto se snažte pro takového člověka vytvářet vhodné aktivity. Kromě toho si může při takových aktivitách procvičit i mozek. 

Pamatujte také na to, že při péči o osobu s Alzheimerovou chorobou nemusíte být na všechno sami. V dnešní době existuje několik organizací, kde můžete komunikovat s lidmi v podobné situaci, čerpat motivaci, inspirace a rady. 

Využít můžete také ošetřovatelských služeb, osobní asistence nebo domovů pro seniory a lidí s demencí. 

Dominika Blchová, PoctiveSEO.cz

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *