Alzheimerova choroba je pomalu se rozvíjející neurodegenerativní onemocnění mozku, které vede k zániku nervových buněk a nervových spojů. Hlavním důsledkem je potom vznik demence a pokles kognitivních funkcí jako je paměť, myšlení nebo rozumové schopnosti. Nejčastěji se objevuje u osob seniorského věku.
Demence a Alzheimerova choroba
Setkat se můžete také s označením Alzheimerova demence, které však není správné. Alzheimerova choroba je příčinou pro vznik demence. Setkat se s demencí můžete však i u jiných onemocnění, například u Parkinsonovy nemoci nebo Huntingtonovy choroby.
Bez ohledu na příčiny má však demence velmi podobné příznaky, mezi které patří problémy s pamětí, myšlením, plánováním, vyjadřováním a změnami osobnosti.
Alzheimerova choroba se vyvíjí v důsledku zániku mozkových buněk. V mozku se postupem času vytváří nánosy chorobně změněné bílkoviny, následkem čehož postupně dochází k zániku mozkových buněk a ztenčování kúry.
Příčiny vzniku Alzheimerovy choroby ale nejsou zatím dostatečně objasněny. Na vzniku se může podílet více faktorů, říkáme jim rizikové faktory.
Rizikové faktory
Pravděpodobně neexistuje jen jedna příčina, která by způsobila rozvoj Alzheimerovy choroby. Vyvíjí se na základě více faktorů. Některé z nich není možné ovlivnit, jiné ano
Za rizikové faktory ovlivňující vznik Alzheimerovy choroby dnes odborníci považují:
vysoký věk, stárnutí
pohlaví (všeobecně lze říci, že onemocněním trpí více žen než mužů)
První příznaky Alzheimerovy choroby přichází pomalu a ze začátku jim okolí nemusí připisovat velký význam. Říká se, že u starších lidí je normální něco zapomenout. Ztráta paměti je však klíčovým znakem, který může signalizovat zrod Alzheimerovy nemoci.
Mezi hlavní příznaky Alzheimerovy choroby řadíme problémy s pamětí, vykonáváním běžných činností, problémy s řečí a komunikací, změny v osobnosti a chování, problémy s myšlením a další.
Charakteristické je, že příznaky se s postupem času zhoršují, určitě není dobré je podceňovat, včasným testováním se dá hodně ovlivnit.
Ztráta paměti
Ztráta paměti u osob s Alzheimerovou chorobou ovlivňuje každodenní život. Osoba s touto nemocí může mít problémy s přijímáním nových informací, zapamatováním si. To může vést k ztrácení a zakládání předmětů nebo zapomínání událostí.
V prvních stádiích nemoci se objevují potíže hlavně s krátkodobou pamětí, v pozdním stádiu nemoci však dochází i k ztrátě dlouhodobé paměti.
Kognitivní deficity
Člověk s Alzheimerovou chorobou mívá také kognitivní deficity různé závažnosti. To znamená, že má problémy s myšlením, řešením problémů, úsudkem nebo rozhodováním. V praxi se objevují potíže jako:
těžkosti s řešením problémů
těžkosti s penězi, placením účtů
těžkosti v rozhodování
V praxi to vypadá tak, že tito lidé nejsou schopni v pozdějších stádiích nemoci vhodně vybrat oblečení a jsou schopni obléct si i několik vrstev oblečení najednou nebo zvolit neadekvátní oděv.
Problémy s rozpoznáváním a orientací
Často je u osob s touto nemocí zhoršené také abstraktní myšlení, a tak se vytrácí například smysl čísel. V pozdějších stádiích mají osoby s Alzheimerovou chorobou problém rozpoznat i předměty nebo tváře.
Objevuje se také problém s prostorovým vnímáním a časovou i místní dezorientací. Pojmy jako ráno či večer jsou těmto lidem v pozdějších stádiích nemoci cizí, nepoznávají svůj dům ani město, kde žili klidně i celý život.
Problémy s řečí a obtížné dorozumívání se
U lidí s Alzheimerovou chorobou můžete pozorovat také problémy v řeči. Takový člověk může mít potíže najít správný výraz, nedokáže si vzpomenout na jednoduchá slova a také tato slova nahrazuje jinými slovy, tudíž věty pak přestávají dávat smysl. Chyby může dělat nejen v řeči, ale také při psaní.
Změny osobnosti a chování
Osobnost nemocného se může také v čase měnit. U člověka s Alzheimerovou chorobou se objeví často spousta dříve nepozorovaných vlastností, jako jsou:
zmatenost
podezřívavost
vztahovačnost a sobeckost
ztráta empatie
ztráta zájmu a motivace
společensky nevhodné chování
časté změny nálad
Stádia Alzheimerovy choroby
Typický průběh Alzheimerovy nemoci má 3 stádia, která se dají následovně popsat:
První stádium
V prvním, počátečním, stádiu se začínají objevovat první, lehce přehlédnutelné příznaky jako je horší vyjadřování, ztráta motivace i zájmu o oblíbené činnosti, potíže s orientací v prostoru, zhoršení krátkodobé paměti, potíže s rozhodováním a další.
Druhé stádium
Začátek druhého stádia se projevuje tak, že se postupně všechny příznaky zhoršují a komplikují každodenní život. Lidé tak v tomto stádiu už potřebují pomoc další osoby a to například s vařením, uklízením nebo osobní hygienou.
Osoba s Alzheimerovou chorobou ve středním stádiu nemůže zůstat dlouho bez dozoru, může zapomenout zavřít vodovodní kohoutek, vypnout sporák nebo žehličku. Schopnosti takového člověka jsou omezené a může tak nechtíc způsobit vážné problémy sobě i svému okolí.
Práce s nemocným člověkem může být velmi vyčerpávající, protože se také začínají objevovat změny v chování a náladách.
Třetí stádium
Třetí, pozdní, stádium je pro okolí obzvlášť náročné, protože takový člověk vyžaduje neustálou péči. Osoba s Alzheimerovou chorobou ve třetím stádiu má potíže s rovnováhou, chůzí i inkontinencí.
Zhoršuje se také polykání a nastávají problémy s příjmem potravy a tekutin a někdy je třeba nasadit umělou výživu. Zvyšuje se riziko dalších komplikací jako je podvýživa, dehydratace a infekční onemocnění. Tato nemoc značně snižuje obranyschopnost organismu a i běžná nemoc může způsobit nepříjemné komplikace.
Člověk v tomto stádiu nemoci nepoznává známé předměty ani své nejbližší. Má vážné problémy s časovou i prostorovou orientací, krátkodobou i dlouhodobou pamětí.
Prevence
Alzheimerova nemoc pravděpodobně není nemoc, které se dá předejít. Správným životním stylem však lze snižovat rizikové faktory pro rozvoj nemoci. Osvojit si základy zdravého životního stylu můžete v každém věku a věřte, že skutečně nikdy není pozdě. Lze tak předejít mnoha onemocněním, ne jen Alzheimerově chorobě.
Vysoký krevní tlak, cholesterol, cukrovka či obezita mohou zvýšit pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby. Těmto problémům lze předcházet zdravým životním stylem a je možné je efektivně léčit.
Nezapomínejte proto chodit na pravidelné prohlídky k lékařům, aby byl váš zdravotní stav pod kontrolou, a to nejen kvůli Alzheimerově chorobě, ale i dalším nemocem.
I pohyb může pomoci s mnoha zdravotními obtížemi, které mohou přispívat k rozvoji rizikových faktorů Alzheimerovy nemoci. Fyzická aktivita snižuje riziko rozvoje demence a věřte, že i v seniorském věku není prostor na výmluvy – stačí 30 minut chůze denně.
Díky fyzické aktivitě se navíc budete cítit lépe a v pozdějším věku vám taková aktivita zajistí příjemné zpestření dne. Navíc na takovou vycházku můžete pravidelně vyrážet se sousedkou, kamarádkou, dcerou nebo jinými vám blízkými osobami.
Správná strava
Ke správnému životnímu stylu patří bezpochyby také zdravá a vyvážená strava. Nejvhodnější je konzumovat stravu bohatou na ovoce, obilniny, ryby, čerstvou zeleninu, luštěniny a potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Omezit byste naopak měli nasycené tuky, potraviny s vysokým obsahem cukrů, sacharidů a soli.
Stimulování mozku duševní aktivitou může bránit rozvoji Alzheimerovy nemoci. Pomoci může například kognitivní trénink pro rozvoj paměti i další aktivity jako:
čtení knih a psaní
řešení křížovek, sudoku, hádanek a rébusů
hraní her (šachy, monopoly…)
studium cizích jazyků
hraní na hudební nástroj
vzdělávání se a rozvoj koníčků
Choďte do společnosti a udržujte své duševní zdraví
Důležité je udržovat se fit i po psychické stránce. Nestraňte se společnosti jiných lidí, choďte do společnosti a udržujte přátelské vztahy. Pravidelně si dělejte čas na své blízké, své zájmy a snažte se v každém dni hledat to dobré.
Diagnostika Alzheimerovy choroby
Máte podezření že se vám nebo někomu z rodiny začíná do života vkrádat Alzheimer? V takovém případě doporučujeme co nejdříve navštívit praktického lékaře, který vám doporučí další komplexní vyšetření.
Pamatujte, že čím dříve se nemoc pozná, tím víc se zvyšuje šance na zmírnění průběhu nemoci. Často se stává, že diagnóza se stanoví až v druhém nebo třetím stádiu onemocnění, kdy léčba už nezlepšuje stav paměti, jen ji udržuje na momentální úrovni.
Včasná diagnostika sice nedokáže nemoc zastavit, ale díky brzkému rozpoznání můžeme průběh zpomalit a člověk tak může vést delší plnohodnotný život. Pokud má lékař podezření na vznik této nemoci, může vykonat testy:
kognitivní a paměťové testy na posouzení schopnosti člověka myslet a pamatovat si
neurologické testy na testování rovnováhy, smyslů a reflexů
krevní a močové testy
CT vyšetření nebo MRI vyšetření mozku
V některých případech je vhodné i genetické testování.
Podobně jako ostatní degenerativní onemocnění, Alzheimerovu nemoc bohužel není možné úplně vyléčit. Ale je možné pomocí léků dočasně zlepšit nebo zpomalit progresi symptomů. Léčba léky pomáhá pacientům s paměťovými symptomy a jinými kognitivními změnami.
Někdy mohou být osobám s touto nemocí předepsány i jiné léky jako antidepresiva, léky proti úzkosti, léky na halucinace, agresi a další.
Péče o člověka s Alzheimerovou nemocí je velmi individuální a i nároky na péči se liší člověk od člověka. V případě každého pacienta je průběh i rozvoj nemoci opravdu specifický.
Péče o člověka s Alzheimerem může v prvním stádiu obnášet například doprovod na poštu či k lékaři, lehčí pomoc v domácnosti. V pozdějším stádiu je třeba zajistit neustálý dozor a pomoc.
Vytvořte bezpečnou domácnost
Domov je místo, kde člověk s touto nemocí tráví nejvíce času. Proto by měl být co nejbezpečněji zařízený. Pacienti s demencí mohou mít sníženou pohybovou schopnost. Nebezpečné jsou volně položené koberečky, vyvýšené prahy, kabely, šňůry. Snažte se je odstranit a eliminovat tak riziko pádů.
Ulehčete orientaci v prostoru
Aby se člověk s demencí cítil doma spokojeně, musí se dobře orientovat. Snažte se snížit množství informací, které si musí zapamatovat a pomozte mu informace najít na první pohled. Orientaci doma můžete ulehčit těmito úpravami:
Do tmavé chodby nalepte svítící reflexní nálepky označující cestu ven, na toaletu, do koupelny…
Cedulkami označte, co se skrývá v zásuvkách a skříňkách
Označte místa, kam se odkládají brýle, klíče nebo telefon
Odstraňte předměty jako dekorace a v dosahu nechte jen věci, které jsou potřebné
Ulehčete rozhodování
Pacienti mají kromě poruchy pozornosti, komunikace a orientace těžkosti s rozhodováním – plná skříň oblečení, koupelna plná kosmetiky, krabice s léky, lednice plná jídla – to vše může člověka s Alzheimerovou nemocí ohromit.
TIP: Rozhodování ulehčete například tím, že připravíte a označíte oblečení ven a do bytu, léky rozdělíte do dávkovače apod.
Komunikujte jednoduše a přímo
Komunikace s osobou nemocnou Alzheimerem by měla být co nejjednodušší. Aby takto nemocný člověk obsahu co nejlépe rozuměl, mluvte pomalu, tváří v tvář. Používejte jednoduché věty a vyhněte se komplikovaným výrazům.
Vytvořte vhodné aktivity
I člověk s Alzheimerovou chorobou potřebuje často povzbudit a ujistit, že je potřebný. Proto se snažte pro takového člověka vytvářet vhodné aktivity. Kromě toho si může při takových aktivitách procvičit i mozek.
Pamatujte také na to, že při péči o osobu s Alzheimerovou chorobou nemusíte být na všechno sami. V dnešní době existuje několik organizací, kde můžete komunikovat s lidmi v podobné situaci, čerpat motivaci, inspirace a rady.
Využít můžete také ošetřovatelských služeb, osobní asistence nebo domovů pro seniory a lidí s demencí.